Krása, která hřála…
Od konání putovní výstavy (2008-2010, Uherské Hradiště, Opava,
Mohelnice a Brno), která představila zájemcům ty nejkrásnější
nálezy kamnářských výrobků z Moravy a Slezska neuplynulo mnoho
času, ale především díky archeologickým výzkumům se pramenná základna
k tomuto tak oblíbenému tématu stále rozšiřuje. A tak i výzkum
při stavbě JKC na ulici Veselé přinesl některé překrásné kousky
kamnářských výrobků.
Na úvod jen zmiňme, že kachlová kamna
– v mnohých ohledech pozoruhodná a také dodnes nepřekonaná
součást středověké a raně novověké domácnosti – se zrodila
nejpozději v průběhu 12. století v jižním Německu a hornatých
oblastech Švýcarska. Rodící se kachlová kamna měla podobu pece
s uzavřenou kopulí, do jejíž hliněné konstrukce byly vloženy keramické
nádoby, skrze které se ven dostávalo vnitřní naakumulované teplo. Z této
konstrukce se zrodil základní stavební článek - keramický kamnový
kachel. V průběhu staletí se pak původní čistě praktická součást
domácností proměnila v estetizující interiérový prvek. Prvořadou
roli v tom sehrál rozvoj plastické výzdoby čelních stěn komorových
kachlů, jenž postupně vyústil v takřka nepřebernou škálu
nejrůznějších motivů, od náboženských přes mytologické, žánrové,
portrétní až po motivy heraldické, architektonické či ornamentální.
Postupem času se také tento honosný, ale nákladný prvek domácností
rozšiřoval ze šlechtických a církevních kruhů i do prostředí
měšťanského.
V brněnském prostředí se první komorové kachle
objevují ve druhé polovině 14. století v souvislosti s moravskými
markrabaty z rodu Lucemburků, kteří si nechali režnými
i glazovanými kamny vybavit svůj sídelní hrad Špilberk. Záhy se
však s nálezy komorových kachlů setkáváme
i v podhradí…
Prvním „úlovkem“ je kachel
ze série novozákonních motivů Klanění, na kterém je zobrazen první,
nejstarší z mudrců – Kašpar. Ten klečí levým kolenem na
segmentovém oblouku kružby a přes spodní šat má přehozený volně
splývající plášť, který je na boku sepnut ozdobnou sponou se třemi
střapci. V rukou drží pokladnici ve tvaru domu s prejzovou střechou. Za
ním stojící panoš mu snímá z hlavy korunu a z horního rohu shlíží
polopostava andílka ukazující dvěma prsty pravé ruky k betlémské scéně
pod sebou. Se stejným motivem se setkáváme na zeleně glazovaném
prořezávaném kachli z Brna - Kobližné 19, žel dochovaném jen
v segmentu. Analogické kachle pak známe např. z hradu Lipnice či
Landštejna. Kachel můžeme zařadit do období 2. poloviny až poslední
třetiny 15. století.
Druhým nádherným kouskem je komorový kachel s korunovanou orlicí s rozpjatými křídly, která nese na hrudi štítek s příčným břevnem - znakem Babenberků a rakouských zemí. Námět lze patrně spojit s Albrechtem Habsburským, který se stal z vůle svého tchána Zikmunda Lucemburského pánem moravského markrabství a vznik reliéfu by tak měl být kladen do dvacátých až třicátých letech 15. století.Z brněnských nálezů známe minimálně čtyři obdobné nálezy, avšak velmi torzovité. Zlomky minimálně ze dvou exemplářů byly získány z lokality Kapucínské nám. 5, dále ze Starobrněnské 8 a především z Kapucínského náměstí – nádvoří kláštera. Posledně zmiňovaný nález pak pochází z hrnčířské pece a nabízí se tak možnost, že námi nalezený kachel by mohl pocházet právě z dílny hrnčíře pracujícího v prostoru dnešního Kapucínského náměstí, přičemž bychom museli posunout jeho vznik do pozdního 15. stoeltí. Na druhou stranu dnes již víme, že i v prostoru výzkumu na Veselé pracovala hrnčířská dílna, jejíž produkce zahrnovala i kamnářské výrobky. Ale o tom snad někdy příště :)
Literatura
Jordánková,
H. – Loskotová, I. 2007: Kachlová kamna pozdního středověku
v královském městě Brně, BMD 20, 325–380.
Loskotová,
I. 2011: Brněnské kamnové kachle v období gotiky. Nepublikovaná
disertační práce na ÚAM FFMU v Brně.
Menoušková, D. –
Měřínský, Z. (edd.) 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických
a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské
Hradiště.
Měchurová, Z. 1991: Předběžné výsledky výzkumu na
Kapucínském nám. 5 a 8 v Brně, AH 16, 145–168.
Pavlík, Č. – Vitanovský, M. 2004: Encyklopedie kachlů
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na
kachlích gotiky a renesance. Praha.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.