Kostel sv. Václava v Lukovanech

Když jsem zde minule psal o kostele sv. Kateřiny v Ketkovicích, zapomněl jsem napsat, že ketkovičtí farníci patřili ke svatému Václavu v Lukovanech. Ty se nachází asi 2 km severovýchodně od Ketkovic – tedy 20 minut svižné chůze, což je docela blízko. A že výstavbou ketkovického kostela se to změnilo. Lukovanský sv. Václav stojí na jižní straně východní části návsi, která lemuje výrazný zářez dnes bezejmenného potoka, poblíž bývalého panského dvora. První zmínka o Lukovanech je pak z roku 1269, kdy se po nich píší bratři Zdislav a Arnošt. Kostel je však nepochybně starší a tedy i vesnice. Jedná se o orientovanou podélnou stavbu s krátkou lodí na půdorysu obdélníka a nevýrazně odsazenou apsidou. Západnímu průčelí je předsazena excentricky umístěná (k severu) hranolová věž, dost masivní v kontextu lodi. Ve větším koutě vzniklém při jižní straně průčelí pak bylo vystavěno schodiště. K severní straně lodi přiléhá obdélná sakristie, ke které byl později dostavěn depozitář. V lodi, při západním průčelí byla zbudována hudební kruchta. Loď, věž do výše zvonicového patra a apsida mají být vystavěny z lomového, poměrně sourodého kamenného zdiva pečlivě vrstveného na vápennou maltu. Apsidu dnes osvětlují kruhová okna, loď pak okna polokruhová. Původní zvonicové patro věže je do všech stran opatřeno sdruženými okny se středním sloupkem, v západním okně je polygonální, jinak jsou sloupky válcové. Přístup do věže je zmíněným schodištěm, které ústí do zřejmě primárního vstupu (na jižní straně). Bývalý jižní vstup do kostela byl zazděn a proražen nový vstup vedoucí podvěžím. Z původního (románského) portálu byly při výkopech (hrobů?)u kostela byly získány dva fragmenty, které jsou svou profilací blízké východnímu portálu minoritů v Jihlavě – odtud pochází i rámcová datace výstavby kostela do první či druhé čtvrtiny 13. století. Plochostropá loď byla zaklenuta cihlovou valenou klenbou s výsečemi, apsida konchou, také z cihel. Dle Bohumila Samka se jedná o cihly barokní, což odpovídá mimo jiné i formě provedení kleneb. Pod kruchtou se nacházející výstupky snad odkazují na existenci tribuny. Předpokládá se, že k nejstarší stavební fázi patří věž a loď, apsida má být mladší, z přestavby v roce 1715. Tehdy došlo k zaklenutí lodi, výstavbě nového zvonového patra, schodiště na kruchtu a vystavěna sakristie. Otázkou je, jak vypadal původní presbytář a zda ten současný (apsida) nemůže být také ve své podstatě původní. Předpokládaná tribuna, u níž bývá někdy předpokládáno, že byla přístupná přímo z panského sídla, by v tomto případě takovýto přístup mít nemohla. Na jižní straně, kde je vstup v patře do věže, se žádné pozůstatky nějakého sídla s největší pravděpodobností hraničící takřka s jistotou nacházet nemohly. V odborné literatuře se předpokládá původní tvrz či hrádek buď na západní straně návsi, pod čp. 16, nebo v místech východně stojícího dvora – o něm je první zmínka až z 15. století. Více světla by do našich nemnohých znalostí mohl přinést pouze archeologický výzkum kostela, v místě usedlosti čp. 16 nebo v prostoru hospodářského dvora. Podobně stavebněhistorický průzkum kostela nebo dvora – vzhledem k tomu, že obě stavby byly v celkem nedávné době opravovány bude se muset na takovouto příležitost počkat. Rozhodně však lze říct, že lukovanský sv. Václav by mohl vcelku zásadním způsobem zasáhnout do doposud nevyřešených představ o funkci tribuny ve vlastnických kostelech ve vztahu k šlechtickému sídlu. Pro pořádek nutno podotknout, že autor těchto řádek obhlížel prozatím sv. Václava pouze zvenčí…

Literatura: Kalinová, A. 1984-1985: Lukovany, kostel sv. Václava. In: Výzkum románské architektury na Moravě IV. SPFFBU F 28-9, 35-36; Klápště, J. 2012: Proměny českých zemí ve středověku; Mencl, V. 1965: Panské tribuny v naší románské architektuře. In: Umění XIII, 29-62; Nekuda, V. – Unger, J. 1981: Hrádky a tvrze na Moravě; Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. svazek J/N.