Trstěnice čp. 56

V první polovině minulého týdne, konkrétně od pondělí 23. do středy 25.5.2016 jsme měli možnost provádět archeologický výzkum v usedlosti čp. 56 v Trstěnici. Vzhledem k tomu, že majitel, který je architektem, je nakloněn nejen archeologickému bádání, ale zároveň se snaží o buditelskou a vlastivědnou činnost v bližším i vzdálenějším okolí, byl výzkum více než příjemnou záležitostí. O logistickém zabezpečení celé akce nemluvě. Výzkum doprovázel, respektive předcházel výměně podlahy světnice ve výměnku, dvě sondy pak byly položeny před průčelím statku, v místě kde bude v budoucnu obnovena předzahrádka. V obou případech šlo o to, abychom ověřili archeologické terény a možnost jejich ohrožení/narušení zmíněnou činností. Z badatelského pohledu pak šlo o vyšetření případných pozůstatků starší zástavby. Vycházeli jsme ze zásadní premisy dané tím, že statek je novostavbou z poslední čtvrtiny 19. století a že jeho dispozice není shodná se stavbou, která se zde nacházela v době vyměření otisku stabilního katastru (1827). Tato stavba/usedlost byla až na jeden z chlév dřevěná, vyosená průčelím více k západu – rovnoběžně s hranou údolí, nad nímž byla vystavěna. Vzhledem k umístění statku a na základě existujících pramenů se pak předpokládá, že zde předchůdce dnešního statku stál již někdy v 15. století (první zmínka o vesnici je z roku 1347). Ve světnici výměnku byl nejdřív zkoumán a dokumentován fundament pece a pak návazné situace v síni. Poté došlo ke snížení nivelety zásyp pod podlahou. Výzkum zde pokračoval sondou, které měla dosáhnout případné úrovně starší stavby. Sonda doložila podmínky založení kamenného soklu a složení jeho výplně – sokl zde dosahoval výšky větší než 140 cm. Přibližně 1,00 m pod stávající podlahou se podařilo zachytit úroveň, která zřejmě náležela staršímu statku. Dle dokumentované situace lze předpokládat, že statek vyhořel. Jižní ze sond před průčelím výměnku v podstatě navazovala na sondu ve světnici. Podařilo se tak získat základní stratigrafický řez archeologií usedlosti v této jeho části. V obou případech bylo dosaženo geologického podloží tvořeného navětralou opukou. V sondě se sice podařilo zachytit úsek kamenné konstrukce, ale její struktura ani směr neodpovídal očekávané stopě po starší zástavbě. Podobná situace se pak opakovala v druhé sondě položené severněji. I zde byl zachycen relikt nějaké blíže nespecifikované zídky vyskládané z nasucho kladené opuky. Ta je ostatně jediným stavebním kamenem používaným na statku. V průběhu této fáze výzkumu došlo i k začištění původní dlažby v prostoru průjezdu do dvora. Ze zmíněných sond se podařilo získat i keramiku, které svou formou a strukturou odpovídá období pozdního středověku, případně renesance. Vyzvednuto bylo i několik sekundárně uložených střepů tuhových, jež by mohly, respektive měly signalizovat nějaké aktivity vrcholně středověké (začátek 13. století). Akce se zúčastnili studenti archeologie z Karlovy univerzity, takže výzkum mnohdy připomínal výzkum školní – cvičení terénní teorie a praxe. V archeologických aktivitách budeme nadále pokračovat v souvislosti s tím, jak budou probíhat práce na obnově usedlosti.