Komise na zámku ve Strážnici

24. 08. 2015 – David Merta

Více než měsíc probíhá záchranný archeologický výzkum doprovázející zemní práce prováděné v rámci poslední etapy obnovy exteriéru zámku ve Strážnici. Tyto práce pokryly a ještě pokryjí rozsáhlou plochu nejbližšího okolí zámecké budovy. V současnosti se jedná o prostor severně a západně od zámku, je to takřka polovina plochy, které se zemní práce nějakým způsobem dotknou. Adekvátně k rozsahu zemních prací je rozsáhlý i vlastní archeologický výzkum. A ten také odkryl poměrně velké množství nejrůznější historických zděných konstrukcí a zachovaných archeologických terénů souvisejícím jak s původním hradem a jeho opevněním, tak se zámkem, případně některými doposud neidentifikovatelnými stavbami hospodářského zázemí. Právě tato skutečnost vedla ke svolání komise, která se uskutečnila v úterý 18. srpna 2015. Zmíněné výsledky výzkumu (a mnohé další informace) byly účastníkům prezentovány vedoucím výzkumu Mirkem Dejmalem, a to za ne právě příznivého počasí. Již takřka dva dny trvající usedavý déšť neumožnil detailnější prohlídku zkoumané plochy a debatu nad jednotlivými odhalenými situacemi (většinou se jednalo o torza historických konstrukcí) přímo na místě. Ta se musela odehrát v interiéru zámku, odkud na část výzkumu bylo vidět. Již teď je zřejmé, že tento doposud nejrozsáhlejší archeologický výzkum prováděný v souvislosti se strážnickým zámkem přinese množství nových, mnohdy neočekávaných informací, které zásadním způsobem doplní stavební dějiny objektu, respektive přeměnu bývalého hradu na zámek. Je však nutno podotknout, že všechny takto nově získané archeologické prameny náleží obdobím pozdního středověku nebo raného novověku. Z doby založení a počátků hradu (první písemná zmínka o hradu je z roku 1302, Plaček 2001, 594; Pajer a kol. 2002, 47) prozatím žádné informace získány nebyly. Jak již bylo řečeno, komisi nedoprovázelo příznivé počasí, nicméně komisionářů se sešel hojný počet. V následujících měsících nás čekají ty „podstatnější“ plochy, především prostor dvorany zámku, který zřejmě náležel k vlastnímu jádru hradu. Zde by se výzkum snad mohl dotknout jeho nejstarších dějin. Předpokládáme tedy, že se uskuteční minimálně ještě jedna komise. Již nyní si však můžeme dovolit konstatovat, že Strážnický zámek bude dalším archeologicky komplexněji prozkoumaným šlechtickým sídlem v dolním Pomoraví (po Veselí nad Moravou).

Literatura: Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha; Pajer a kol. 2002: Strážnice. Kapitoly z dějin města. Strážnice.