Čtyři bratři

17. 07. 2015 – David Merta

V minulém týdnu se v Čisté, Chmelíku a Trstěnici u Litomyšle uskutečnil týdenní (7. až 10. července 2015) seminář věnovaný záchraně a dokumentaci lidové architektury – „Průzkum a dokumentace lidové architektury“. Za organizací a realizací stála rodina Kmoškova, respektive Čtyři bratři (Vojtěch, Jiří, Jakub a Matěj, kdo o nich neslyšel, dříve či později uslyší). Program se týkal tří staveb, z nichž dvě by měly být v nedaleké době přeneseny, restaurovány a znovu vystavěny. Roubený výměnek v Čisté č.p. 97 (dendrochronologicky datovaný do doby před třicetiletou válkou), roubená polygonální stodola tamtéž a statek v Trstěnici č.p.2. Stavby byly především nejrůznějšími způsoby dokumentovány (geodeticky, fotograficky, 3D skenerem velkým i ručním, kresebně i stavebněhistoricky). Zkoumány byly i z hlediska stavební diagnostiky (rentgen, termokamera – a to především dřevěné konstrukce) a také bylo odebráno množství vzorků pro dendrochronologickou analýzu. Večer pak každý den v prostorách sálu obecního úřadu ve Chmelíku proběhla alespoň jedna přednáška k dané problematice a do noci pak více či méně věcná diskuse.

My jsme reprezentovali archeologii „živého“ vesnického domu. Výzkum se zaměřil na roubený výměnek v Čisté č.p. 97, přičemž jsme doufali, že objasníme vývoj topeniště v jizbě a síni/kuchyni a také stratigrafii podlah pro období posledních čtyřset let. Tajně jsme věřili, že se podaří najít nějaké (jakékoliv) pozůstatky stavby či domu staršího (před 1616). Náš záměr narušila skutečnost související se změnou funkce domu po druhé světové válce. Z původního výměnku se totiž stala hospodářská stavba, v níž byli ustájeni koně a chována drůbež. Aby zde mohli být koně, došlo k odtěžení podlah a odřezání prahů (zvýšila se světlost místností). A chov drůbeže doprovázel zvýšený počet potkanů, jejichž hnízda takřka totálně narušila většinu zbývajících archeologických situací. U pece v jizbě byly rozeznány dvě fáze, z nichž starší byla primární. Ve středním dílu se v prostoru pod komínem neprojevilo nic. Na dvou místech se však dochovaly stopy po požáru, což vzhledem k tomu, že tento dům od roku 1616 nevyhořel značí, že se jedná o nějakého jeho předchůdce (zda to však byl dům nebo nějaké hospodářské stavení nevíme). To by mohl prokázat až výzkum naplánovaný na dobu po přenesení dřevěných konstrukcí. Mimo jiné bychom chtěli zjistit, jak se vůbec stavba tohoto typu po záměrném snesení projevuje.

V sobotu pak byl založen Institut lidového kulturního dědictví (v právní formě zapsaného spolku), jenž by měl shora uvedenou činnost zastřešovat a realizovat. Takže ať se mu daří! A rádi s ním budeme nejen po archeologické stránce spolupracovat.