Okoř

21. 04. 2015 – David Merta

Při návratu z letošní konference DESTA v Nečtinách jsme mimo jiné všelijak význačné lokality navštívili i Okoř. Bylo to v neděli 22. března kolem poledního. Sezona ještě nezačala, hrad neměl otevřeno, tak jsme jej okukovali jen zvenčí. Musím také podotknout, že jsem se pídil po pohlednicích s bílou paní a šerifem, ale v otevřených občerstvovnách nic takového neměli. I přes tento neúspěch jsme však cosi vyzískali. V blíže neurčité době, ale ne tak vzdálené, proběhla úprava, respektive rozšíření přístupové komunikace na jižní straně hradu. Rozšíření cesty prořízlo suť, která vyplňovala prostor ve skalní rozsedlině pod dvojicí pilířů v jižní obvodové hradbě. A ze suti pocházelo několik zlomků terakotových reliéfních dlaždic, které jen tak ležely. Tak se nám jich zželelo a odvezli jsme si je do Brna. Je na nich motiv velmi zjednodušeného dubového listu. V „bibli“ všech dlaždicologů od Eleonore Landgraf není takovýto typ zastoupen (Landgraf 1993). Ani jinde jsem je neviděl, ovšem jsem analogie až zas tak moc nehledal. Jsou čtvercové, o délce strany 20 cm, vysoké 3 cm, s okosenou hranou. Vypadají neošlapaně, ale to vzhledem k jejich fragmentárnosti není úplně jisté. Lze předpokládat, že by mohly patřit do nejstaršího stavebního horizontu hradu, tedy do doby před koncem 13. století. Pro pořádek je třeba uvést, že první jistá zpráva o hradu je však až k roku 1359 (Durdík 2009, 395-396; Menclová 1972, 415). Otázkou také je, kolik podobných dlaždic se odtěžilo nebo si jich odnesl i někdo jiný. Ty naše jsou k dispozici případným zájemcům/vlastníkům, respektive příslušné sbírkotvorné organizaci. A vůbec, udělali jsme dobře, že jsme je odnesli???

Literatura: Durdík, T.:2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů; Menclová, D. 1972: České hrady I; Landgraf, E. 1993: Ornamentierte Bodenfliesen des Mittelalters.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.