Kamenické značky v Doubravici
Kostel sv. Jana Křtitele v Doubravici nad Svitavou byl vystavěn
v roce 1717 Karlem hrabětem z Roggendorfa. Kostel v roce 1760
vyhořel i svěží načež byl opraven, další důkladné opravy se
uskutečnily v letech 1841 a 1874. Předpokládá se, že kostel byl
vystavěn na místě staršího (prastarého) románského kostela z 1. čtvrtiny
13. století, přičemž měla novostavba využít alespoň jádra starší, ne
však románské věže (Samek 1994, 406). Usuzuje se tak díky tomu, že když
v roce 1956 došlo k opravám omítky, bylo zjištěno, že kostel je vystavěn
z druhotně použitých kvádrů s namnoze viditelnými kamenickými značkami.
Těch značek mělo být 21 druhů. Mimo kvádříky o průměrném rozměru
0,3 x 0,5 m bylo využito i řady kamenických článků.
Jednalo se o tři profilované články s motivem diamantu, větší
rohový článek obloučkovým vlysem a diamantováním a podobně
(Stehlík 1974, 68). Miloš Stehlík usuzuje, že založení kostela má na
svědomí rod pánů z Doubravice, kdy k roku 1255 známe Holáče (Hlaváče?)
a pro léta 1295 až 1308 Protivu. Úvaha je to logická
a pravděpodobná. Případné sídlo v půdorysu městyse však dnes nelze
rozpoznat (tvrz stávající východně kostela vznikla až po zániku hradu,
i když toto místo by se zrovna hodilo), severněji položený hrad je
mladší než kostel (Knies 1902, 74; Kuča 1996, 748-750; Plaček 2001,
195-197).
My jsme byli ke kostelu přizváni, neb se rozkřiklo, že
se kostel odvlhčuje a jsou patrné ony kvádříky, dokonce snad
„in situ“. To, co jsme byli spatřili, jen potvrdilo zjištění
z roku 1956. Můžeme tedy zopakovat, že ke stavbě kostela byly využity
opracované kvádry, na nichž jsme rozpoznali pět různých kamenických
značek. Žádné jiné kamenické články jsme neviděli. Vzhledem k tomu, že
někdy v minulém století došlo k navýšení okolního terénu, severní část
kostela se takto asi o metr utopila, což zřejmě způsobilo
i ony problémy spojené s vlhnutím zdiva (znamená to však i to,
že výkopy nenarušily případné archeologické terény). Zvýšení terénu je
pěkně patrné u severního vstupu, jehož práh je dnes v zvýšen
a nachází se v úrovni terénu, zatímco primárně se do něj vstupovalo
po schodech. Na tomto místě je také patrný pěkný stavební detail –
zatímco zdivo je z kvádrů, pouze místy doplněné cihlami, vstup je celý
vyzděn jen z cihel. Podobně je tomu zřejmě u ostatních vstupů
i oken. Vertikální trhliny ve zdivu by mohly naznačovat, že
současný kostel zřejmě alespoň coby základů využil kostela staršího. Na
jeho objev si však ještě budeme muset počkat až do doby, než se třeba
bude opravovat podlaha kostela
barokního…
Literatura: Knies, J. 1902: Vlastivěda
moravská. Blanský okres; Kuča, K. 1996: Města a městečka v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku. I. díl A – G; Plaček, M. 2001:
Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Samek,
B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek A/I; Stehlík,
M. 1974: Glosa k románské architektuře na Moravě. Zábrdovice, Doubravice
nad Svitavou. SPFFBU F18, 1974, 67-68.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.