Kostel sv. Martina v Rosicích
Kostel sv. Martina v Rosicích je pokládán za raně románskou stavbu
(Líbal 2001, 429; Kuča 2004, 380). Je jedním z nejhezčích středověkých
kostelů na západní Moravě. Byl vystavěn na ne zrovna obvyklém místě,
v jižním svahu nad původními Rosicemi, pod terénním zlomen, na němž
je pak jádro dnešních Rosic s náměstím. Mírně západněji na konci
ostrožny byl vybudován žerotínský zámek, bývalý hrad pánů z Rosic.
Kostel tak snad stál na spojnici mezi původní osadou, která se
rozkládala v údolí Bobravy, a hradem (je-li ovšem hrad patřičně
starý, k hradu Plaček 2001, 543-545). Dobroslav Líbal kostel sv. Martina
charakterizuje jako „vývojově složitou středověkou architekturu
s románskými kořeny“ (Líbal 2001, 429). Vzhled kostela mu dává na
první pohled za pravdu. První zmínka o rosickém faráři je však až
z roku 1378 (Kuča 2004, 380). Ke středověkému kostelu tak nemáme žádné
adekvátní prameny. Až na stavebněhistorické, a z těch lze vyvozovat
i mírně odlišnou interpretaci. Především co se nejstarších
stavebních dějin týká. Kostel má obdélnou loď, která přechází v takřka
neznatelně odsazený, polygonálně ukončený presbytář. Západnímu průčelí
je předsazena věž vystavěná na čtvercovém půdoryse. Při jižní
i severní straně lodi se nachází kaple, k jižní straně presbytáře
se přimyká sakristie. Na severní straně presbytáře zabírá celý
přiléhající prostor přístavba oratoře. Loď, původně plochostropá, je
zaklenuta valenou klenbou s pětibokými výsečemi. Při západním průčelí je
podklenutá tribuna. Ve zdivu lodi, takřka pod celou tribunou, je
přiznáno původní kvádříkové zdivo, které se vyznačuje jistou
nepravidelností, která by mohla případně ukazovat na dvě stavební fáze
tohoto horizontu. Boční kaple jsou zaklenuty každá jedním polem křížové
klenby, jižní bezžeberným. Za pozornost stojí především ostruhové patky
v severní kapli, ze kterých vybíhají klínová žebra protínající se
v prostém kruhovém svorníku. Kaple primárně byla přístupná zvenčí
lomeným okoseným portálem, dnes zazděným. V západní stěně, severně
tohoto vstupu, je osazeno sedile. Vysoká sakristie je přístupná vstupem
v jižní stěně presbytáře. Je zaklenuta polem křížové klenby s pětibokými
žebry nasedajícími na jednoduché náběžní štítky hmotných, čtvrtkruhově
zaoblených konzol. V severní části klenba výrazně zabíhá do hmoty zdiva
presbytáře. V severní zdi nedaleko vstupu je umístěn trezorek.
V presbytáři jsou klínová, po stranách vyžlabená žebra nasazená na
patkách šikmo zaříznutých do stěn. Protínají se v terčových svornících.
Zalomený, poměrně stlačený vítězný oblouk z kvádrů člení okosení,
výžlabek a poloviční hruškový profil. V jižní straně stěny
presbytáře je osazeno sedile s kružbovou arkaturou (Líbal 2001,
429-430).
Nejstarší část kostela tvoří západní část lodi s věží
(její dnešní zvonicové patro je z 18. století, což dokládají
i zvony). Na jižní straně lodi se pak částečně dochoval původní
jižní vstup. Vzhledem k nepravidemné velikosti kvádrů i řádkování
v tomto místě bychom mohli považovat vstup za část eventuelní starší
stavby. Nutno poznamenat, že na jiných místech se pozůstatky takovéhoto
zdiva nenacházejí. Z primární (není-li tedy až následná) fáze se pak
dochovala nad klenbou severní kaple část jednoho z oken osvětlujících
loď. Toto okno představuje zásadní datační prvek (z kostela nejsou
doposud žádná dendrodata). Jeho záklenek je již mírně lomený, takže okno
lze považovat za prvek přechodného románsko-gotického období. Je
primární, okolní zdivo je shodné se zdivem v interiéru věže, kde se ve
větším rozsahu dochovalo spárování dotvářející iluzi pravidelných
kvádrů. Tato forma vyzdění i spárování se pak velmi liší od
venkovního líce zdí věže i ostatních pohledových zdí lodi, které
jsou je natolik pečlivě vyzděny z pečlivě opracovaných kvádrů, že žádnou
takovouto úpravu nepotřebují. Ve věži stojí za pozornost
i štěrbinová až střílnová okna. Zda jejich charakter souvisel
s obrannou funkcí nelze úplně vyloučit. Kostel měl v této fázi obdélnou
loď o témž půdoryse jako v současnosti, věž a kvadratický
presbytář, což nepřímo dokládá mladší sakristie, která byla zcela jistě
vystavěna při jeho jižní straně v době, kdy ještě stál (jinak by její
dispozice nedávala smysl). Kostel měl jižní vstup, loď byla osvětlena
zřejmě čtyřmi páry oken. Zda byla na západě tribuna, nelze v současnosti
rozhodnout. Výstavba kostela se realizovala patrně někdy před polovinou
13. století (soudě dle okna). Poměrně záhy, pokud ne takřka současně,
následovala výstavba sakristie. Další stavební akci pak představovala
kaple přistavěná na severní straně lodi. Dle profilace žeber
a ostruhových patek lze usuzovat na první třetinu 14. století.
Následovala výstavba nového presbytáře, což se snad událo někdy po
polovině téhož století. Jižní kaple byla zřejmě postavena někdy na
přelomu 15. a 16. století. Úpravy kostela probíhaly i v baroku
(1740 až 1770) a v 19. století, kdy byla roku 1864 vystavěna oratoř
a upravována byla tribuna.
V kostele se dochovalo několik
pozdněgotických a renesančních náhrobků. Jeden z nich patřil Janu
Gossanovi z Ženevy, komorníku Karla Staršího ze Žerotína, jenž byl
v kostele pohřben roku 1611. Technickou zajímavost pak představuje
vybudování odvodňovací stoky v roce 1821, která odváděla vlhkost ze
severní strany kostela (Kratochvil 1904, 298).
Literatura: Hosák, L. 2004 (reprint): Místopis země moravskoslezské; Kratochvil, A. 1904: Vlastivěda moravská. Ivančický okres; Kuča, K. 2004: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Líbal, D. 2001: Katalog gotiké architektury v České republice do husitských válek; Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.