Archeologie ve svobodné společnosti (1989-2014)

Na sklonku druhého prosincového týdne (11. – 12. prosince) proběhl v přednáškovém sále Technického muzea v Brně 8. ročník konference Archeologie a veřejnost. Jeho pořadatelem byla naše společnost a Ústav archeologie a muzeologie. Tématem byla „archeologie ve svobodné společnosti“, čímž jsme chtěli připomenout 25 let od listopadu 1989. O podobnou akci jsme se pokusili před pěti lety, s nevalným výsledkem (byla pojata jako workshop). Tentokrát se akce podařila, tedy přinejmenším dle mého názoru. Zúčastnilo se jí na čtyři desítky převážně archeologů a studentů. Přednášky se v podstatě oscilovaly kolem tří tématických okruhů. První, reprezentovaný již úvodním slovem profesora Měřínského, se dotkl vývoje a stavu české archeologie v posledním čtvrtstoletí (někdy s přesahem do hlubší minulosti). Zvláštní pozornost si zcela jistě zasloužil referát Jana Klápště (doufejme, že bude mít i písemnou podobu), který mnohdy pojmenoval věci, jimž se dnešní debata v archeologických luzích a hájích obratně nebo opatrně vyhýbá, respektive většinou probíhá pouze v kuloárech. V podobném tónu pokračoval i František Gabriel (spolu s Lucií Kursovou). Velmi pěknou, místy razantní přednášku s výmluvným názvem „25 let nové dělby práce“přednesl Michal Bureš. O historii, stavu a filosofii pražské archeologické památkové péče hovořil Michal Tryml (spoluautorem referátu byl Jaroslav Podliska). Dalším tématem byla archeologie ve vztahu k veřejnosti. K této problematice hovořil Balász Komoróczy (vývoj vztahů archeologie Římanů a veřejnosti v regionu Mušovska v posledních 25 letech), Josef Unger (Veřejnost a pohřeb pánů z Tasova), Pavel Titz (Mezinárodní den archeologie – první „oslavy“ v ČR), Michal Hlavica, Jakub Těsnohlídek a Jiří Zubalík (webový portál Zákopy.cz jako platforma popularizace bojišť), Václav Vondrovský (o výsledcích bádání pravěku a jeho odrazu v učebnicích dějepisu pro gymnázia), Ctibor Ostrý (archeologie v obrazech – série herních karet s archeologickou tématikou) a Zdeněk Schenk, který referoval o peripetiích kolem prezentace základů bratrské školy v Přerově Na Marku (- ukázka pozitivního vlivu popularizace na konkrétní archeologickou lokalitu). Posledním okruhem, reprezentovaným pouze jedním příspěvek, zato však budící největší emoce i diskusi byla přednáška Miroslava Popelky a Jakuba Těsnohlídka „Problematika detektorové prospekce a příklad možné spolupráce“. Náš avizovaný vstup „O smyslu archeologie“ byl pak shrnutím témat, kterých se jednotlivé příspěvky dotknuly. Zároveň uvedl i závěrečnou diskusi, která byla vcelku otevřená. Opět se ukázalo, že na smysl a poslání archeologie existuje mnoho názorů. Že archeologie má mnoho podob a očekávání i výsledky jsou různé. Diskuse pak pokračovaly i v průběhu následného společenského večera. Jak jsem předeslal, akce se vydařila, jak po stránce přednesených příspěvků, tak i s ohledem na diskusi (musíme doufat, že se referáty podaří získat i v písemné formě a následně očekávat, že vyvolají diskusi). V pátek si pak vytrvavší účastníci konference díky vstřícnosti Zdenky Kosarové z ArÚB (a MZM) prohlédli v Paláci Šlechtičen monumentální výstavu věnovanou archeologii Velké Moravy – „Velká Morava a počátky křesťanství“, což je hmatatelný výsledek práce archeologů na venek. A abych nezapomněl, zásadním a vlastně jediným bodem, na kterém se účastníci akce bez problému shodli, je nutnost rozvíjení pokud možno co největší a nejrozmanitější vstřícnosti a prezentace archeologů a archeologie k laické veřejnosti. A organizace Mezinárodního dne archeologie. A já bych se ještě přimlouval za prohlášení Mezinárodního dne archeologů – představa, že bych třeba někdy dostal kytku nebo láhev od investor při takovéto příležitosti, mne prostě nadchla!