Zjišťovací výzkum na Vojtově ulici ukončen
Na konci října letošního roku jsme vás informovali o zahájení zjišťovacího archeologického výzkumu na Vojtově ulici v Brně-Štýřicích, vyvolaného přípravou stavby „Bytové domy Vojtova“ (blíže zde). Úkolem výzkumu bylo prokázat, případně vyloučit přítomnost a množství pozůstatků historických aktivit, které by mohly být v kolizi s projektovanou stavbou, a připravit tak podklady pro navazující předstihový záchranný archeologický výzkum (časová, personální a finanční náročnost). K tomuto účelu bylo navrženo celkem sedm zjišťovacích sond (S01-07). Tři sondy byly umístěny do míst projektovaného bytového domu se startovacími byty (S01-03), dvě sondy do prostoru bytového domu s pečovatelskou službou (S05, S07) a dvě do plánovaného mezilehlého veřejného parku (S04, S06). Všechny sondy byly primárně zacíleny na úkol zjistit přítomnost, stav dochování a intenzitu pravěkého a raně středověkého osídlení, případně jiných aktivit. Rovněž bylo počítáno s možností objevu paleolitického osídlení lokality. Sondy S04 až S07 byly zároveň projektovány do míst bývalého starobrněnského hřbitova, který v těchto místech fungoval od roku 1866 do roku 1883, kdy došlo k jeho přesunu na dnešní Ústřední hřbitov. Jejich úkolem bylo zjistit přítomnost či absenci pohřbívání v jednotlivých částech hřbitova za účelem určení přibližného počtu hrobů ohrožených stavebními pracemi.
Podloží bylo ve všech sedmi sondách reprezentováno kvartérní sprašovou návějí z posledního glaciálu. Na sprašové podloží nasedala holocenní půda, tvořená černohnědou humózní hlínou tzv. černozemí. Původní sklon terénu odpovídal přibližně dnešnímu stavu, původní terén klesal směrem k východoseverovýchodu. Výškový rozdíl mezi západní a východní stranou staveniště činil 1,80 m.
Osídlení ze starší doby kamenné (paleolitu) nebylo zjišťovacími sondami přímo ani nepřímo doloženo. Nelze ho ovšem, především pro období mladého paleolitu, vzhledem k prostorově poměrně malým koncentracím, které se mohou nacházet mezi sondami, vyloučit. Nejbližší známé lokality se nachází jen 200 metrů SZ. Povrch sprašového podloží z posledního glaciálu, ve kterém se pozůstatky osídlení mladého paleolitu nacházejí, je na lokalitě intaktně zachován. Také přítomnost nálezů kosterních pozůstatků paleolitické fauny lze vzhledem ke starší nálezům z okolí předpokládat.
Osídlení pravěkých kultur doložil zjišťovací výzkum jednak přítomností zahloubených objektů, dále pak i nálezy obsaženými ve svrchní části holocenního půdního pokryvu („kulturní vrstva“). Doklady osídlení starších pravěkých období (neolit – mladší doba kamenná, eneolit – pozdní doba kamenná, doba bronzová) výzkum přímo nezachytil, jeho přítomnost v areálu staveniště je však vysoce pravděpodobná, jak již s ohledem na starší výzkumy v okolí, tak s ohledem na přítomnost některých přesně nedatovaných objektů pravěkého stáří.
Osídlení starší doby železné (horákovská kultura) bylo zachyceno v sondě S01. Reprezentoval jej výkop pravděpodobně menšího obdélného sklípku se sloupovou konstrukcí stěn a sešlapanou podlahou. Sklípek, sloužící pravděpodobně k uchovávání potravin, byl jistě součástí rozsáhlejší stavby stojící na povrchu terénu. Přítomnost objektu dokládá existenci většího sídlištního areálu ze starší doby železné v ploše staveniště.
Další přímo doloženou komponentou je osídlení z mladší doby železné – laténské, reprezentované liniovým výkop drobného příkopu, případně rozměrného palisádového žlabu, zachyceného v sondách S01 a S04. Výkop dosahoval délky minimálně 46,5 metrů. Přepokládáme, že se mohlo jednat o součást hrazení blíže neznámého laténského dvorce, který se v místech staveniště nacházel.
Výzkum potvrdil rovněž poměrně intenzivní osídlení prostoru v raném středověku, a to především v období 11. a 12. století. V sondě S07 bylo reprezentováno výkopem rozměrné sloupové jámy, pravděpodobně pozůstatku větší nadzemní stavby. Další objekt neznámé funkce z uvedeného období byl zachycen i v sondě S05. Druhotně byly nálezy z raného středověku zaznamenávány i ve výplních novověkých hrobových výkopů. Raně středověké osídlení je součástí rozsáhlého sídliště na pravém břehu Svratky, dokumentovaného již více akcemi v okolí. Sídliště plnilo úlohu hospodářského zázemí raně středověkého brněnského hradu.
Ve 12. století v těchto místech osídlení pravděpodobně zaniká, koncentruje se podél komunikace v místech dnešní Vídeňské ulice (případně Polní), od bývalého kostela sv. Václava až k brodu (mostu) přes řeku Svratku. Zkoumaný areál se stal pravděpodobně okrajovou neosídlenou plochou využívanou jako polnosti. Na vyobrazeních z poloviny 17. století probíhala v poloze dnešní Vojtovy ulice cesta lokálního významu.
V roce 1866 byl do prostoru staveniště rozšířen starobrněnský hřbitov. Výzkumem byl zachycen v sodách S04, S05, S06 a S07. Reprezentován je severojižně orientovanými řadami hrobů, mezi nimiž se nacházely cestičky zpevněné štěrkem. Celkem se podařilo zachytit půdorysy 19 hrobových jam. K výzkumu bylo vybráno pouze osm, které se celým svým půdorysem nacházely v prostoru zjišťovacích sond. Z nich bylo vyzvednuto celkem 17 kostrových pohřbů dospělých i dětí. Hrobové jámy byly přibližně obdélného půdorysu o délce 1,90-2,20 m a šířce 0,7-0,8 m. Zahloubeny byly v případě dospělých jedinců do hloubky cca 1,4-1,6 metru. Delší stranou byly orientovány ve směru západ – východ a na západní straně byly zpravidla nepatrně rozšířeny. Dětské hrobové jámy, zachycené v sondě S06 a orientované podél hřbitovní cesty severojižně, byly menší (1,0x0,6 m) a mělčí (0,80 m). Krátká doba užívání hřbitova (17 let) zabránila změnám v organizaci jeho prostoru. V terénu jsou proto zachovány vzájemně se neporušující hrobové jámy v pravidelných rozestupech od sebe. Výzkum zachytil až překvapivě časté vícečetné využití hrobových jam, s ohledem na poměrně krátkou dobu užívání hřbitova. Ani v jednom hrobu, vyjma dětských, se nenacházel pouze jeden zemřelý. Ve všech zkoumaných hrobových jámách byly uloženi alespoň dva zemřelí, v případě hrobu s. j. 502 byly v hrobě 3 jedinci (u jedné ženy - byl nalezen i nenarozený plod) a v hrobě s. j. 500 šlo dokonce o 4 jedince. Standardní pro období 19. století je výbava zemřelého v růženci, křížky, svatými obrázky apod. Zemřelí byli ukládáni samozřejmě převážně v natažené poloze na zádech do dřevěných rakví. Ve dvou případech došlo k nerituálnímu pohřbení dvou jedinců současně. Byli vhozeni do hrobové jámy po břiše, hlavami na protilehlé strany. Poměrně časté jsou doklady pitvání – odříznutá kalva lebky a rozřízlý hrudník. Exhumace ostatků ani v jednom zkoumaném případě nebyla nedoložena, i když ji musíme v jisté míře předpokládat. Ze zjišťovacího výzkumu rovněž vyplývá, že hřbitovní oddělení nacházející se dnes jižně od Vojtovy ulice bylo do roku 1883 zcela zaplněno. Hřbitov byl zrušen roku 1883 a nahrazen dnešním Ústředním hřbitovem. Hrobová místa však byla likvidována postupně ještě na počátku 20. století. Ze hřbitova byl vytvořen park využívaný do 30. let 20. století. Prostor staveniště poté sloužil jako zázemí autobusové vozovny Dopravního podniku.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.