Ohlédnutí za letošní konferencí FUMA

10. 10. 2014 – Marek Peška

V závěru října úspěšně proběhla další konference FUMA s názvem „Cihla a stavební keramika ve středověku a novověku v městské architektuře střední Evropy“ tentokrát ovšem v Polské Vratislavi (Wroclawi). Díky významné podpoře Visegrad funds jsme měli po letech opět možnost prolomit moravské hranice a uspořádat s kolegy z Wroclawské university a Polytechniky skutečně mezinárodní akci. Největší byla samozřejmě účast místních polských badatelů, kteří odpřednášeli celkem 13 referátů, českých bylo 11, slovenských 4 a po jednom z Maďarska a Ukrajiny (viz Programme & abstract). Jeden z referátů byl přednesen mimo program, přesněji se jednalo o přednášku Michala Rykla o cihlové architektuře pražských středověkých měšťanských domů. Jelikož byl program dost nabitý, přesunuli jsme ještě 5 přihlášených referátů do posterové sekce. Tématická škála přednesených příspěvků byla velmi pestrá, kromě cihelné architektury včetně aspektů její památkové ochrany a techniky výstavby zde byly předneseny příspěvky týkající se středověkých cihelen, dlaždic, dlažeb a terakot. Převaha polských příspěvků dokumentuje skutečnost, že se jedná o tradiční region cihlové architektury. Nicméně se zdá, že zvláště na Wroclawské polytechnice se pod vedením arch. Malgorzaty Chorowské podařilo vytvořit kolektiv mladých badatelů orientovaných obecně na dějiny staveb (Mariusz Caban, Roland Mruczek, Tomasz Kastek). S výsledky v bádání nad středověkými stavbami nezůstává pozadu ani Anna Bojes-Bialsik z Krakowské fakulty architektury. Je trochu škoda, že se u nás systematičtěji dějinám staveb věnuje pouze Fakulta architektury v Praze, přednesené výsledky Michala Rykla jsou však dlouhodobě špičkou v oboru. Oproti Polsku je v českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku studium cihlové architektury na okraji zájmu. Z řady příspěvků (Chorowská, Kalinová, Holub a kol. atd.) bylo zřejmé, že se cihla jako stavební prvek objevuje nejpozději na přelomu 12. a 13. století. Na Slovensku (v Uhersku) a v Polsku dokonce již ve druhé polovině 12. století (Kalinová). Hlubší problematika kulturního transferu, však dosud není dostatečně sledována. V mladších obdobích byl v řadě referátů často středem zájmu např. rozměr cihel a jejich vývoj a to místně, ale i v širším regionu (Mruczek, Kastek, Caban, Žuffová, Holub akol.). Cílem byla povětšinou otázka chronologie a datace. Četné příspěvky o dlažbách a terakotách nám dokumentovaly vzájemnou kulturní blízkost celého regionu, výbavu interiérů profánních a sakrálních staveb a množství nových nálezů. Konference samozřejmě plně neodpověděla na otázku rozšíření maloformátových „podunajských“ cihel a vysokých cihel „polských“, nicméně poskytla nová východiska k další práci. První konferenční den byl završen krátkou netradiční prohlídkou Wroclawské cihelné architektury pod vedením arch. Malgorzaty Chorowské. Na závěr druhého dne jsme byli seznámeni s novými výsledky stavebně historických a archeologických výzkumů na Ostrově Tumskim, kde je prezentována polygonální cihlová palácová stavba ze závěru 12. století. Poslední den konference bývá již tradičně vyhrazen exkurzi. Tentokrát jsme v nabitém programu navštívili řadu míst v Dolním Slezsku, vedle Swídnice to byla např. i Lehnice a hrad Bolkow. Jelikož se v polovině týdne zlepšilo i počasí odjížděli všichni účastníci konference domů spokojení.

Závěrem lze říct, že se jednalo o velmi vydařenou akci. Podařilo se obnovit a navázat řadu kontaktů a posunout bádání o cihlách v našem regionu zase o maličko dopředu. Pokud bude vše probíhat podle domluvy s kolegy ve Wroclawi, můžeme se těšit na sborník z konference již v polovině příštího roku!

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.