Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci Zelného trhu v Brně – 7. část

20. 10. 2014 – Petr Holub, Antonín Zůbek

Doposud jsme na těchto stránkách (22.8., 1.9., 8.9., 15.9., 23.9. a 29.9. 2014) referovali o výsledcích archeologického výzkumu, které se týkaly historie města od jeho založení až po 20. století. Dané území však bylo osídleno rovněž v dávné minulosti. Nejstarší stopy lidské činnosti pocházejí ze starší doby kamenné – paleolitu. Dokumentovány byly především při výzkumu v prostoru Velkého špalíčku v roce 2000. Na Petrově byly nalezeny keramické zlomky z pozdní doby kamenné (eneolitu – cca 4300 až 2000 let před Kristem). Silně se vyvinulo především osídlení v době bronzové – konkrétně únětická kultura a velatická a podolská fáze kultury středodunajských popelnicových polí (cca 2000 až 750 let před Kristem). Jeho doklady, zaznamenané archeologickými výzkumy, se táhnou v pásu od Petrova po svahu směrem k údolní nivě Ponávky. Intenzívně bylo využito především území kolem Josefské ulice. Nalezen zde byl dokonce hrob únětické kultury, ještě v období pravěku však vykradený. Osídlení pokračovalo i ve starší době železné (750 – 400 let před Kristem). Kromě sídlištních jam byly nalezeny také hroby z období horákovské kultury – jeden v prostoru Velkého špalíčku, dva při výzkumu ve Staré radnici.Archeologický výzkum probíhající při současných stavebních pracích na Zelném trhu přítomnost pravěkého osídlení potvrdil. Registrovány byly dvě desítky zahloubených aktivit. Datovat je lze do doby bronzové a železné. Většinou se jednalo o zásobní jámy na obilí. V jednom případě se podařilo zachytit relikt pece. Jednu situaci je možné považovat za žárový hrob z doby železné. Byla však silně narušena při budování teplovodní sítě ve 2. polovině 20. století. V segmentu jámy bylo nalezeno množství zlomků keramických nádob. Mohlo by se jednat o zbytky výbavy hrobu. Vlastní nádoba se zpopelněnými ostatky pohřbeného jedince nebyla zachována. Největší pozornost stavebníků vzbudil nález kosterních ostatků z období únětické kultury (cca 2000 – 1600 před Kristem). Jednalo se o neúplnou kostru nedospělého jedince, který byl uložen na dno zásobní jámy na obilí. Horní část skeletu byla zničena ve středověku při výstavbě sklepů. Ze zásypu jámy bylo vyzvednuto několik dalších lidských kostí.

ilustrační fotoObr 01 Poloha zásobní jámy s kosterními ostatky.

ilustrační fotoObr 02 Jednotlivé lidské kosti v zásypu jámy (801), nahoře část kostry (800).

ilustrační fotoObr 03 Postupné odhalování kosterních ostatků.

ilustrační fotoObr 04 Část skeletu nedospělého jedince (cca 2000 až 1600 let před Kristem) – pohled od V.

ilustrační fotoObr 05 Pohled od J.

ilustrační fotoObr 06 Snad relikt žárového hrobu z doby železné (750 - 450 př. n. l.)

ilustrační fotoObr 07 Detail. Jsou patrné relikty keramických nádob.

ilustrační fotoObr 08 Propálené dno zahloubené pece z pravěkého období.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.