Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci Zelného trhu v Brně – 6. část

V předcházejících statích (na těchto stránkách 22.8, 1.9. a 8.9. 2014*) jsme se zaměřili většinou na středověkou a novověkou historii Zelného trhu. Dějiny však tudy kráčely také v blízké minulosti. Dílčí odraz nedávných dějů lze vysledovat rovněž při archeologickém výzkumu. Vybrali jsme jednu ze situací. Představuje ji jáma v prostoru jihozápadně od Parnasu (vzdálena od něj 20 m). Jednalo se o poměrně „nevzhledný“ výkop přibližně kruhového půdorysu o průměru 6 m. Jeho zásyp obsahoval rozličný odpad. Nalézány v něm byly zlomky keramických, porcelánových, skleněných a plechových nádob. Obsahoval dále množství železných předmětů a zlomků zřejmě okenního skla. Vhozena do něho byla také část kachlových kamen, rozbitá záchodová mísa, ohořelé zvířecí kosti a řada dalších předmětů (např. několik štětek na holení). Stavaři pracující v naší blízkosti nás se smíchem přesvědčovali, že se „hrabeme“ v jámě, která není starší než několik málo let. Jedním z argumentů pro takové stáří byl pro ně nález pánské ochrany. Účel vyhloubení jámy nám však nedokázali vysvětlit. My jsme své „podezření“ měli. Veškerý materiál ze zásypu bylo možné datovat před polovinu 20. století. (Zde jen stručně musíme připomenout, že historie kondomu je poměrně dlouhá. Případy řešení této problematiky známe již ze starého Egypta. Latexové prezervativy se vyrábí od roku 1912). Předpokládali jsme, že by se mohlo jednat o zasypaný kráter, utvořený výbuchem bomby v době 2. světové války. Tuto hypotézu zpochybňovala skutečnost, že podle známé dokumentace neměla být plocha náměstí zasažena při bombardování. Nejbližší dopady bomb jsou známy z prostoru domu č. 15 a dnešního dvorku domu č. 9. Oba souvisejí s úderem leteckých sil USA z 20. 11. 1944. V našem případě se však nejednalo o kráter po dopadu letecké pumy, ale střely raketometu „Kaťuša“. Zbytek rakety se podařilo v jámě najít. Nyní je vystaven na Špilberku v rámci výstavy „Letecká válka – cíl Brno“ (http://www.spilberk.cz/vystava/letecka-valka-cil-brno). Tyto raketomety užívala sovětská armáda během bojů 2. světové války. Kráter mohla způsobit snad zbloudilá střela z dělostřelecké přípravy před osvobozením Brna 26. 4. 1945. Jeho zasypávání bylo využito k uložení různorodé směsi odpadu, popsané výše. Dodáme, že častým nálezem byly rovněž součásti vojenských stejnokrojů – knoflíky, distinkce, čísla, odznaky. Po předběžném vyhodnocení lze konstatovat, že zastoupeny jsou součásti uniforem československé armády první republiky, armády Výmarské republiky, nejvíce však ozbrojených složek hitlerovského Německa. Některé z nich se účastnily bojů proti sovětské armádě při osvobozování Brna. Nalezeno bylo také několik kusů munice do pěchotních zbraní. „Nepříjemným“ objevem byl neexplodovaný ruční německý granát vzor 39. Zajištěn byl odborníky z Pyrotechnické služby Policie České republiky.

Obr 01 Poloha kráteru (červeně).

Obr 02 Půdorys kráteru.

Obr 03 Některé z předmětů ze zásypu kráteru.

Obr 04 Pánská ochrana (2. světová válka).

Obr 05 Munice do pěchotních zbraní.

Obr 06 Neexplodovaný ruční granát.

Obr 07 Výběr nalezených součástí vojenských uniforem.

Obr 08 Také ve 20. století kráčely po náměstí dějiny. Zde v roce 1939.

Obr 09 V roce 1969.