Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci Zelného trhu v Brně – 2. část

01. 09. 2014 – Petr Holub, Antonín Zůbek

První část zprávy o archeologickém výzkumu (na těchto stránkách 22. 8. 2014), která se věnovala historii náměstí, jsme zakončili zmínkou, že Zelný trh je mimo jiné znám svými rozsáhlými sklepními komplexy. Dnešní text bychom věnovali tomuto tématu.

Sklepy se rozprostírají pod velkou částí náměstí. Byly přístupné z jednotlivých měšťanských domů, ke kterým patřily. Nejstarší ze sklepů mají původ již v období pozdní gotiky, největší rozkvět jejich výstavby však přišel až v období baroka v 17. a 18. století. Sklepy vznikaly postupně během čtyř staletí budováním nových prostor až do úrovně 2. podzemního patra. Velkou část z nich lze navštívit díky realizaci projektu Labyrint pod Zelným trhem (přístupný z domu č. 21). Aby mohla vzniknout prohlídková trasa, byly jednotlivé sklepy nově propojeny a řada z nich upravena.

Archeologický výzkum zaregistroval na dvě desítky situací, které lze interpretovat jako suterénní prostory. Objekty se dělí do dvou základních kategorií. První jsou tvořeny zděnými konstrukcemi s valenou klenbou. Zástupci druhé kategorie zděnou konstrukci postrádají (vyzděny byly v některých případech pouze vstupní části), byly vykopány či raženy do podložních vrstev. U některých z nich lze předpokládat dřevěnou konstrukci, v jiných případech se mohlo jednat o „klasické“ lochy bez podpůrné konstrukce. Velká část sklepních prostor má středověký původ. Všechny zanikají nejpozději do poloviny 17. století. Většina těchto sklepů se koncentruje v západní části náměstí a tvoří podsklepení jednoho z významných objevů dosavadního archeologického výzkumu - dosud neznámé budovy, jež stála v ploše náměstí. Ve středověku byla tato budova dřevěné nebo dřevohliněné konstrukce, později v průběhu raného novověku byla nahrazena zděnou stavbou. Její rozměry lze na základě nálezové situace předběžně rekonstruovat na 42 x 13 m. Budovu, která tvoří podlouhlý trojtrakt, je možné připsat masným krámům. V krajních traktech stavby byly umístěny vlastní krámy (prodejny), střední trakt byl pravděpodobně průchozí. Masné krámy jsou ve středověkých městech typickou výbavou tržišť, své zboží v nich prodávali příslušníci řeznického řemesla. Sklepy jim sloužily ke skladování a uchovávání jejich zboží. Do prostoru, kde výzkum odhalil jejich pozůstatky, umisťují masné krámy i písemné prameny.

Z nich se také dovídáme, že v 1. polovině 17. století došlo k jejich přesunutí. Vyhlášené masné krámy pak stávaly v ústí dnešní Květinářské ulice. Tato tržnice s masnými krámy byla zbourána v roce 1891. Ulice nesla původně (1899) označení Markthallengasse (U tržnice, též Tržní). V roce 1946 byla přejmenována na Květinářskou.

Nezděné suterénní prostory a destrukce snad lochu byly zaregistrovány také ve východním sousedství Parnasu. Zanikly někdy ve 14. století. Další středověký sklep, zděný z cihel, byl nově objeven v prostoru jižně od kašny. Svou funkci ztratil zřejmě v 17. století. Zodpovězení otázky, k jakým budovám zmíněné objekty náležely, bude úkolem závěrečné analýzy všech získaných poznatků a podrobné rešerše archivních pramenů.

ilustrační fotoObr 01 „Labyrint sklepů pod Zelným trhem“.

ilustrační fotoObr 02 Předběžná rekonstrukce půdorysu budovy masných krámů.

ilustrační
fotoObr 03 Letecký pohled. Oranžově vyznačen půdorys masných krámů.

ilustrační fotoObr 04 Rekonstruovaný půdorys masných krámů a sklepa „M“. Šipky značí vstupy.

ilustrační fotoObr 05 Relikty dvou středověkých sklípků v severní části masných krámů.

ilustrační fotoObr 06 Jeden z řeznických sklepů. Zasypán od vstupní části.

ilustrační fotoObr 07 Začišťování jednoho ze sklípků v jižní části masných krámů.

ilustrační fotoObr 08 Novověký sklep pod vodovodní štolou, přivádějící vodu do Parnasu.

ilustrační fotoObr 09 Severní část sklepa „M“ se zazděným vstupem.

ilustrační
fotoObr 10 Jižní část sklepa „M“.

ilustrační fotoObr 11 Klenba sklepa „M“.

ilustrační fotoObr 12 Historické foto tržnice s masnými krámy v místě dnešní Květinářské ulice.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.