Kostel sv. Filipa a Jakuba v Lelekovicích

Kostel sv. Filipa a Jakuba stojí na nevelké ostrožně, severovýchodně intravilánu Lelekovic. K jeho výstavbě došlo někdy v první polovině 13. století. Předpokládá se, že původně byl zasvěcen P. Marii. Nejstarší stavební fázi náleží zdi lodi, vyjma nedochovaného západního průčelí, které bylo částečně sneseno kvůli výstavbě věže, a presbytář. V jižní stěně lodi se dochovala dvojice široce rozevřených oken s půlkruhovým záklenkem. Je pravděpodobné, že kostel byl vystavěn již před polovinou 13. století. Někdy počátkem 14. století byl zřejmě osazen původní jižní vstup novým kamenným portálem. Na konci 15. století byl kostel přestavěn mistrem Pavlem. Kostel byl v souvislosti se zaklenutím lodi i presbytáře zvýšen. Zároveň byly vystavěny opěrné pilíře a při jižní straně presbytáře byla vystavěna sakristie. Nově bylo upraven štít západního průčelí i štít nad vítězným obloukem, když oba byly ukončeny stupni/cimbuřím (Bohumil Samek předpokládá, že se jedná až o romantickou úpravu). Zajímavou informací pak je zpráva Gregora Wolného, která uvádí, že v roce 1768 bylo nad sakristií, která v té době měla 1,5 sáhu vysokou nadezdívku, datum 1567. Je tedy pravděpodobné, že nad sakristií bylo dřevěné zvonicové patro.To bylo ubouráno v souvislosti s výstavbou nové věže roku 1873. Jak již bylo výše řečeno, výstavbě věže muselo ustoupit západní průčelí, v němž se mimo jiné nacházelo růžicové okno. Zároveň byl zrušen jižní portál. Podle Wolného se v kostele nacházela hudební kruchta, kterou bychom mohli považovat za pozůstatek tribuny.

S tribunou se opět dostáváme k otázce existence šlechtického sídla v blízkosti kostela. Tuto funkci by hypoteticky mohl splňovat nedaleko stojící hrad. Ten je však mladší než kostel (poprvé připomínaný k roku 1358, datace na základě archeologického výzkumu přichází v úvahu rámcově do druhé čtvrtiny 14. století) a přes svou relativní blízkost je přece jen dost daleko na to aby splňoval představu rezidence spojené s kostelem. Původní sídlo by tedy bylo třeba hledat blíže kostelu, a to buď na jižní nebo severní straně. V těchto místech se však doposud nachází funkční hřbitov, takže případný archeologický výzkum nepřichází v úvahu.

Kostel samotný nápadně ve své pozdněgotické stavební fázi připomíná kostel sv. Kateřiny v Kateřině u Šebrova (cca 5 km SV vzdušnou čarou). A to jak svými rozměry, tak bývalou dřevěnou zvonicí, která se v Kateřině dochovala (není z první stavební fáze). Shodně je také řešen štít západního průčelí. Vzhledem k tomu, že kostel sv. Kateřiny byl vybudován nově Benešem a Dobešem z Boskovic po ukončení česko-uherských válek, dokončen byl zřejmě roku 1469 (nápis na bočním oltáři). Je tedy možné, že stejná stavební huť opravovala i kostel sv. Filipa a Jakuba v Lelekovicích.

Literatura: Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Samek, B 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. svazek, J/N;b Unger, J. 1989: První výsledky archeologického výzkumu hradu v Lelekovicích (okr. Brno – venkov) v letech 1984 až 1988. Castellogica bohemica 1, s. 245-252; Unger, J. 1997: Archeologické a písemné prameny k topografii a datování Lelekovic (okr. Brno – venkov). Z pravěku do středověku, s. 129-132.