Geschichte des deutschen Bergbaus, Band 1: Der alteuropäische Bergbau von den Anfängen bis zur Mitte des 18. Jahrhunderts
© Aschendorff Verlag 2012, ISBN 978-3-402-12901-2. Editoři
Christoph Bartels a Rainer Slotta.
Jedná se o první
ze čtyř svazků vydaných orgánem s názvem Vorstand der Stiftung
Bibliothek des Ruhrgebiets a Německým hornickým museem
v Bochumi (Deutsches Bergbaumuseum - DBM). Chronologicky
řazené kapitoly napsalo celkem šest autorů (Thomas Stöllner, Christoph
Bartels, Lothar Klappauf, Andreas Bingener, Michael Fessner,
Hans-Joachim Kraschewski).
U geografického pojmu "německý", jak jej
chápou naši západní sousedé by nás nemělo příliš překvapit, že územní
záběr knihy je mnohem větší, než naznačuje její název. A tak již
úvodní kapitola Der vor- und frühgeschichtliche Bergbau in
Mitteleuropa bis zur Zeit der Merowinger (25-110) od Thomase
Stöllnera líčí dějiny dobývání surovin na území od jižního Švédska po
severní Itálii a od východního okraje francouzského Středohoří po
západní Karpaty na Slovensku.
Své místo v monografii zaujímá
kapitola s názvem Das Mittelalter, Der Aufschwung des Bergbaus
unter den karolingischen und ottonischen Herrschern, die
mittelalterliche Blüte und der Abschwung bis zur mitte des 14.
Jahrhunderts (str. 111-248). Jejími autory jsou Christoph Bartels
a Lothar Klappauf. Do podkapitoly III. nazvané
Montanarchäologie: archäologische Spuren einer Chronologie des
mittelalterlichen Montanawesens, části 10. s názvem Das neue
El dorado des 13./14. Jahrhunderts im Erzgebirge und weitere europäische
Beispiele, se dostaly i nejnovější archeologické výzkumy
hornických areálů na Českomoravské vrchovině, jmenovitě lokalita
Cvilínek na Pelhřimovsku. Jen škoda, že autoři zařadili náš klíčový
středověký montánní region, pro ně nepochybně poněkud exotický, do
Krušných hor (Erzgebirge), tedy do oblasti, která pro Němce není přeci
jen tak úplně mlhavá (str. 160-162).
Kniha přináší zatím
nejkomplexněji uchopenou velmi specifickou část lidské minulosti. Autoři
předkládají čtenářům příběh dějin exploatace surovin podle svědectví
archeologických nálezů i písemných pramenů, kdy tímto příběhem
navíc přirozeně prorůstají aspekty technické. To, že v historických
souvislostech mohou být náročnému čtenáři předložena i exaktní data
ve srozumitelné formě, je žádoucím důsledkem vzácné schopnosti výměny
názorů mezi exaktními vědami na straně jedné a montánními
archeology i historiky na straně druhé. Uspokojivá absorbce výstupů
přírodních věd odborníky humanitními totiž navzdory nesčetným létům
někdy hlubší, jindy pravda jen symbolické a proklamativní
spolupráce, samozřejmostí stále není, přičemž aby byla kritika
spravedlivá, totéž platí i naopak. Autoři knihy však dokazují, že
to jde. Kniha je to výtečná a pro české prostředí užitečná. Dokonce
by se dalo říct, třebaže se to může příčit vlastenecké stránce české
vědy, že Němci zase jednou napsali něco, co bude přinejmenším pro českou
montánní archeologii a historii, nezbytné používat.
Zajímavé
proto může být reciproční využití výsledků české vědy při vzniku knihy,
kdy mezi citovanými autory nalezneme klasická jména jako J. Kudrnáč, J.
Majer, J. Michálek, R. Pleiner, V. Salač, či J. Waldhauser.
Z mladší vrstvy pak P. Hejhal, P. Hrubý a K. Malý. Ze
Slovenska nalezneme v seznamu literatury citované práce od
archeologů jako jsou J. Bartík, V. Furmánek, J. Labuda, M. Novotná, A.
Točík, J. Vladár nebo P. Žebrák.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.