návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Staré Hvězdlice

pátek  16. 11. 2012 – David Merta – skrýt článek

Filiální kostel Všech svatých stojí na nevysokém, ale výrazném hřbítku západně obce Staré Hvězdlice (okr. Vyškov, brněnská diecéze). V literatuře je kostel označován za pozdně románskou tribunovou stavbu z 1. poloviny 13. století (Samek 1994, 581-582). V současnosti probíhá pozvolná obnova kostela, což umožňuje doplnit poznatky k jeho stavební historii. Kostel se vymyká z okruhu podobných vesnických kostelíků tím, že byl postaven z cihel. Půdorys presbytáře může svádět k dojmu, že kostel vznikl přístavbou lodi k rotundě, ale není tomu tak. Obdélná loď i presbytář jsou z jedné stavební fáze, ke které patří i dvojice pilířů nesoucích tribunu. Kostel byl vystavěn z cihel o rozměrech 28 x 12,5 x 7 cm. Ani na architektonické prvky, ani na základy nebylo požito kamene. Zdivo je vyzděno velmi ledabyle, střídají se řádky běhounů a vazáků a to někdy dost nepravidelně. Nikde se nepodařilo najít spáry, zdivo tedy bylo od prvopočátku omítnuté, což také nebývá zvykem. Kostel byl přístupný zřejmě pouze vstupem v západním průčelí. Severní vstup byl prolomen později. Z primárních oken je patrná pouze špaleta okna v presbytáři, které je vyzděno na jeho jižní straně, žádné další okno se zde nenacházelo. Okna v lodi byla přebourána a přezděna v rámci barokní přestavby. Vítězný oblouk je dvakrát pravoúhle odstupněný. Podobně byl zřejmě řešen mírně předsazený portál v západním průčelí (dnes částečně odsekaný). Relativně masivní hranoly pilířů tribuny jsou posazeny na soklech s šikmou římsou. Při opravě kostela v 70. letech minulého století byl odkryt líc fasády presbytáře, na němž se objevily slepé arkády nasazené na lizény. Nad arkádami byl vyzděn zubořez.

Ve druhé stavební fázi byla přestavěna tribuna v souvislosti s výstavbou věže. Na pilíře tribuny byly nasazeny jednou odstupněné arkády a také pasy do západního průčelí. Na pilíře tribuny byly neseny pilíře nesoucí trojici pasů, na nichž byla vystavěna hranolová věž. Ta tak byla do prostoru tribuny částečně otevřená. Ve věži je v prvním patře nad tribunou na západní straně odkládací nika s šikmou stříškou. V dalším patře pak byly vyzděny na severní, západní a jižní straně jednoduchá sdružená dvoudílná okénka s půlkruhovými záklenky. V zvonicovém patře byla sdružená trojdílná okénka patrně na všech stranách (dnes je zachováno jen východní, ostatní byla zničena při barokizaci. Z této stavební etapy pochází i štít lodi nad západním průčelím. Celá stavební fáze je charakteristická použitím nízkých gotických cihel o rozměru 25-26 x 12 x 4,5-5 cm. Jedná se o cihly, které máme v Brně doloženy pro období druhé a třetí třetiny 13. století (Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010). Je tedy pravděpodobné, že k přestavbě došlo někdy kolem roku 1250. I v tomto případě je zdivo provedeno nepečlivě, opět se střídají řádky vazáků a běhounů, opět není provedeno spárování. Na severní straně věže, v úrovni parapetu sdružených oken byl na severní straně věže odkryt fragment vyzděného reliéfního pásku. Pod ním končil původní hřeben střechy.

Vzhledem k nepochybné existenci tribuny od počátku kostela lze v blízkosti hledat i šlechtické sídlo. Jeho stopy v okolí kostela Všech svatých dnes nejsou patrné, Za pozůstatek opevnění ostrožny snad můžeme považovat terénní vlnu cca 100 m sverozápadně presbytáře. První majitele vsi známe až ze závěru 13. století, tedy z doby, kdy kostel již relativně dlouho existoval. Po vsi se v letech 1282 až 1287 píše Skoch a jeho syn Onšík (z Vyezlic). K roku 1374 Hvězdlice patřily Ješkovi Hvězdličkovi z Hvězdlic (Hosák 2004, 278).

Na základě dosavadních zjištění lze předpokládat, že kostel byl vystavěn někdy na počátku 13. století (nebo již na sklonku 12. století?), k jeho první přestavbě (věž a přestavba tribuny) pak došlo kolem roku 1250. V blíže neurčeném období, ale ještě v gotice, byl vybourán severní vstup. Následovala barokizace a stavební úprava datovaná rokem 1827 (Samek 1994, 581). Tehdy došlo k zvýšení lodi i věže, výstavbě předsíňky a opěrných pilířů v rozích lodi. Do jihozápadního koutu lodi bylo vloženo schodiště na tribunu, která byla i opravena. V tomto stavu se kostel dochoval do dneška.

Kostel lze typologicky postavit po bok staveb jako je sv. Jakub v Jakubu (1165), kostel P. Marie v Mohelnici (třetí čtvrtina 12. století) nebo sv. Petr v Poříčí nad Sázavou (kolem poloviny 12. století, Merhautová – Třeštík 1984, 148-149).

Literatura:Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010; Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské; Merhautová, A. – Třeštík, D. 1984: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek.

ilustrační
foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english