Kostel sv. Václava v Kostelci u Kyjova

04. 07. 2012 – David Merta

Kostel sv. Václava v Kostelci představuje stavbu, kterou můžeme považovat za reprezentanta cihlové románské architektury (Backsteinromanik) na Moravě. Spolu s ním se jedná o klášter cisterciáků na Velehradě a kostel Cyrila a Metoděje ve Starých Hvězdlicích na Vyškovsku.První zmínka o Kostelci pochází z roku 1131, kdy je zmíněn na listině Jindřicha Zdíka. Kostelec je zde jmenován mezi osadami hradského kostela ve Spytihněví. Kostelec byl lenním statkem olomouckého biskupa, na začátku 14. století náležel k modřickému obvodu. Na sklonku 70. let minulého století byl kostel celkově opravován a následně analyticky prezentován (Hosák 2004, 407; Polášek 1971, 110; Samek 1999, 175).

U kostela se uskutečnil v roce 1982 záchranný archeologický výzkum, realizovaný formou čtveřice sond, jež měly ověřit založení románské i barokní stavby a stratigrafii hřbitova (Tribula 1984; Unger 1993).

Kostel stojí na návrší nad jihozápadní částí historického intravilánu vesnice. Uvažuje se o tom, že románská stavba vznikla za přímé účasti tzv. velehradské stavební huti (Velehrad leží cca 20 km SSV) ve 30. letech 13. století. Předpokládá se, že v roce 1729 byl kostel rozšířen západním směrem, k původní lodi byla přistavěna takřka jednou tak velká část a stavba byla kompletně barokizována. Doposud plochostropá loď i presbytář byly zaklenuty, postavena byla snad i sakristie a vystavěna byla věž. Je také možné, že stavební vývoj byl složitější, respektive byl rozložen do více časových období, čemuž by napovídala půdorysná dispozice a věž. Vzhledem k poloze kostela sv. Václava nelze v jeho blízkosti vylučovat nějaké sídlo (viz i dále). O kostelu tedy můžeme uvažovat jako o tzv. vlastnickém.

Archeologický výzkum v roce 1982 snad doložil primární kostel ze 12. století. Za jeho pozůstatky můžeme pravděpodobně označit kvádříkové zdivo dokumentované v sondách při presbytáři a při jižní stěně románské části lodi. Na severní straně kostelní lodi takovéto zdivo zachyceno nebylo. Tohoto zdiva pak využila jakožto základy stavba románská (Tribula 1984, 62). Románský kostel měl takřka čtvercovou loď, z níž vystupoval odsazený čtvercový presbytář. Stavba byla vyzděna z cihel středního formátu 27,5 x 14 x 5,5 cm tzv. gotickou vazbou. V ploše zdiva lodi na jižní i severní straně kostelní lodi jsou patrné stopy po odsekaných lizénách a průběžných římsách, které byly vyzděny z cihel. Presbytář i loď je usazena na odsazeném kamenném soklu. Na jižní straně lodi je centrálně umístěn kamenný portál završený půlkruhovým obloukem, členěný výžlabkem a dvojicí oblounů vybíhajících v patce drápky. Loď byla osvětlena čtyřmi poměrně velkými kamennými okny s půlkruhovým záklenkem a oboustranně rozevřenou špaletou. Presbytář pak trojicí shodně koncipovaných okenních otvorů (všechna okna jsou dnes přiznána). Nároží stavby jsou armovány mohutnými kamennými bloky. Koruna původního zdiva pak byla zpevněna cca 1 m vysokým, z kamenů vyzděným věncem. Ve východní stěně presbytáře je patrná spára poukazující na původní štít. Podobu románského kostela ukazuje jeho pečeť, kde je dobře vidět zmíněný štít presbytáře, který je nižší než kostelní loď. Je zde také vidět zastřešení jižního vstupu, po kterém je dodnes patrný otisk. Za pozornost pak stojí dřevěná přístavba za presbytářem, jejíž smysl není úplně jistý. J. Polášek ji interpretuje jako pozůstatek tvrze, což se zdá nepravděpodobné. Sídlo vlastníka lze očekávat nejpravděpodobněji severně nebo jižně kostelní lodi.

Cihly použité na stavbu kostela sv. Václava odpovídají svým rozměrem k cihlám kategorie I/1, které např. z Brna známe až pro období od poloviny 13. století (Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010). Hypoteticky tedy lze uvažovat o tom, že z tradice stavební keramiky vzešlé z produkce velehradské cisterciácké stavební huti vznikl ve druhé polovině 13. století střední formát vcelku běžně užívané cihly v architektuře brněnské.

Literatura:Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010, 139-159.Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské.Polášek, J. 1971: Románský kostel na návrší v Kostelci u Kyjova. Jižní Morava 7, 110-114.Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. svazek J/N.Tribula, J. 1984: Zjišťovací výzkum kostela sv. Václava v Kostelci u Kyjova. Přehled výzkumů 1982, 61-62.Unger, J. 1993: Přínos archeologických výzkumů k dějinám církevní architektury na jižní Moravě. Okres Hodonín. Jižní Morava 29, 66-72.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.