Kostel sv. Václava v Kostelci u Kyjova
Kostel sv. Václava v Kostelci představuje stavbu, kterou můžeme považovat za reprezentanta cihlové románské architektury (Backsteinromanik) na Moravě. Spolu s ním se jedná o klášter cisterciáků na Velehradě a kostel Cyrila a Metoděje ve Starých Hvězdlicích na Vyškovsku.První zmínka o Kostelci pochází z roku 1131, kdy je zmíněn na listině Jindřicha Zdíka. Kostelec je zde jmenován mezi osadami hradského kostela ve Spytihněví. Kostelec byl lenním statkem olomouckého biskupa, na začátku 14. století náležel k modřickému obvodu. Na sklonku 70. let minulého století byl kostel celkově opravován a následně analyticky prezentován (Hosák 2004, 407; Polášek 1971, 110; Samek 1999, 175).
U kostela se uskutečnil v roce 1982 záchranný archeologický výzkum, realizovaný formou čtveřice sond, jež měly ověřit založení románské i barokní stavby a stratigrafii hřbitova (Tribula 1984; Unger 1993).
Kostel stojí na návrší nad jihozápadní částí historického intravilánu vesnice. Uvažuje se o tom, že románská stavba vznikla za přímé účasti tzv. velehradské stavební huti (Velehrad leží cca 20 km SSV) ve 30. letech 13. století. Předpokládá se, že v roce 1729 byl kostel rozšířen západním směrem, k původní lodi byla přistavěna takřka jednou tak velká část a stavba byla kompletně barokizována. Doposud plochostropá loď i presbytář byly zaklenuty, postavena byla snad i sakristie a vystavěna byla věž. Je také možné, že stavební vývoj byl složitější, respektive byl rozložen do více časových období, čemuž by napovídala půdorysná dispozice a věž. Vzhledem k poloze kostela sv. Václava nelze v jeho blízkosti vylučovat nějaké sídlo (viz i dále). O kostelu tedy můžeme uvažovat jako o tzv. vlastnickém.
Archeologický výzkum v roce 1982 snad doložil primární kostel ze 12. století. Za jeho pozůstatky můžeme pravděpodobně označit kvádříkové zdivo dokumentované v sondách při presbytáři a při jižní stěně románské části lodi. Na severní straně kostelní lodi takovéto zdivo zachyceno nebylo. Tohoto zdiva pak využila jakožto základy stavba románská (Tribula 1984, 62). Románský kostel měl takřka čtvercovou loď, z níž vystupoval odsazený čtvercový presbytář. Stavba byla vyzděna z cihel středního formátu 27,5 x 14 x 5,5 cm tzv. gotickou vazbou. V ploše zdiva lodi na jižní i severní straně kostelní lodi jsou patrné stopy po odsekaných lizénách a průběžných římsách, které byly vyzděny z cihel. Presbytář i loď je usazena na odsazeném kamenném soklu. Na jižní straně lodi je centrálně umístěn kamenný portál završený půlkruhovým obloukem, členěný výžlabkem a dvojicí oblounů vybíhajících v patce drápky. Loď byla osvětlena čtyřmi poměrně velkými kamennými okny s půlkruhovým záklenkem a oboustranně rozevřenou špaletou. Presbytář pak trojicí shodně koncipovaných okenních otvorů (všechna okna jsou dnes přiznána). Nároží stavby jsou armovány mohutnými kamennými bloky. Koruna původního zdiva pak byla zpevněna cca 1 m vysokým, z kamenů vyzděným věncem. Ve východní stěně presbytáře je patrná spára poukazující na původní štít. Podobu románského kostela ukazuje jeho pečeť, kde je dobře vidět zmíněný štít presbytáře, který je nižší než kostelní loď. Je zde také vidět zastřešení jižního vstupu, po kterém je dodnes patrný otisk. Za pozornost pak stojí dřevěná přístavba za presbytářem, jejíž smysl není úplně jistý. J. Polášek ji interpretuje jako pozůstatek tvrze, což se zdá nepravděpodobné. Sídlo vlastníka lze očekávat nejpravděpodobněji severně nebo jižně kostelní lodi.
Cihly použité na stavbu kostela sv. Václava odpovídají svým rozměrem k cihlám kategorie I/1, které např. z Brna známe až pro období od poloviny 13. století (Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010). Hypoteticky tedy lze uvažovat o tom, že z tradice stavební keramiky vzešlé z produkce velehradské cisterciácké stavební huti vznikl ve druhé polovině 13. století střední formát vcelku běžně užívané cihly v architektuře brněnské.
Literatura:Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010, 139-159.Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské.Polášek, J. 1971: Románský kostel na návrší v Kostelci u Kyjova. Jižní Morava 7, 110-114.Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. svazek J/N.Tribula, J. 1984: Zjišťovací výzkum kostela sv. Václava v Kostelci u Kyjova. Přehled výzkumů 1982, 61-62.Unger, J. 1993: Přínos archeologických výzkumů k dějinám církevní architektury na jižní Moravě. Okres Hodonín. Jižní Morava 29, 66-72.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.