Kolokvium Havelské město

V pátek 3. února se v prostorách Akademického centra Filozofického ústavu AVČR v Jilské ulici v Praze uskutečnilo kolokvium zaměřené na stav poznání nejstarších dějin pražského Havelského města. Kolokvium pořádalo CMS a historický ústav FF UK. Jednalo se tři bloky přednášek tématicky rozdělených na dopolední historický a odpolední archeologický a stavebněhistorický. Základní problém představovalo to, zda mluvit o městě nebo městské čtvrti, kdy a kdo tento územní celek založil. Dopolední blok přednášek jsem neviděl, odpolednímu jsem byl nebývale pečlivým posluchačem. Zdeněk Dragoun podal v kostce obecný výklad k dějinám prostoru z hlediska archeologie a lehce i stavební historie a s tím souvisejícími otázkami. Závěrem konstatoval, že by se Havelské město mohlo přejmenovat na Havelské město Václava Havla, což by nemuselo být tak složité (jmenuje se tak vlastně od jakživa) a předběhlo by se tak letiště Ruzyně. Petr Starec přednesl i za Jaroslava Podlisku archeologicko-topografický souhrn stávajících informací vážících se k prostoru Havelského města. V následné diskusi připustil, že Havelský trh vznikl někdy po polovině 12. století, což podnítilo diskusi další. Honza Kypta vznesl připomínku k dataci s tím, že v současnosti neexistuje vypracovaná chronologie pražské keramiky pro druhou polovinu 12. až první polovinu 13. století (s něčím podobným jsme měli ještě nedávno problém v Brně, pouze období bylo o sto let mladší). Rudolf Procházka pak upozornil, že může být velmi zavádějící používat pro keramické horizonty pojmy předlokační a lokační. Stavebně-historický blok uvedl Vladislav Razím příspěvkem k opevnění Havelského města ve vztahu k možné snaze určité části patriciátu přivlastnit si v nepřehledných dobách kontrolu nad městskými branami. Konkrétně se jednalo o Mikuláše od Věže. Ryze stavebněhistorický příspěvek k možné typologii staveb nejstaršího horizontu havelské měšťanské zástavby prezentovala paní architektka Milena Hauserová i za spoluautora Mirka Kováře. Příspěvek byl podnětný zvlášť pro nás, co se architekturou nějak zabýváme. Ne se vším bych ale na základě brněnských a jihlavských pozorování a zkušeností souhlasil. Velmi zde, dle mého názoru, chyběla archeologická složka – ony prozatím v kontaktu s prezentovanými stavbami žádné adekvátní výzkumy neproběhly. (Onehdy jsme s Markem Peškou konstatovali, že paní architektka Radová-Štiková se v podstatě vyjádřila poměrně přesně ve svém schematickém plánku vývoje středověkého domu, kdyby měla k dispozici adekvátní výsledky archeologických výzkumů, asi bychom již nemuseli nic dalšího vymýšlet…). Michal Rykl s obvyklou noblesou, maximální erudicí a zaujetím představil výsledek svých bádání na domě č.p. 509. K domu měl v předsálí k dispozici plán všech pater i řezů v měřítku 1:50, který byl patřičně strakatý a opatřený množstvím poznámek. Mirek Kovář pak ve zkratce prezentoval různá svá dílčí pozorování staveb v prostoru Havelského města. Na závěr podnik zhodnotil Petr Sommer, který kvitoval velký zájem a mimo jiné zdůraznil potřebnost takovýchto mezioborových setkání. O tom bychom mohli psát dlouhé litánie, neb FUMA je toho zářnou snahou, nikoliv příkladem. Moje subjektivní dojmy jsou následující: archeologie tak trochu tradičně přešlapuje na, stavebněhistorické průzkumy, pokud je dělají zapálení odborníci, jsou velmi inspirativní a poučné. Bez většího množství plošných výzkumů v návaznosti na stojící architekturu vše bude i nadále v teoretické rovině. Zásadní roli hraje kostel sv. Havla a jeho okolí včetně předpokládaného hřbitova. Z kolokvia by měl vyjít sborník, takže se již nyní můžeme těšit na definitivní verze předneseného. Dokonce bylo řečeno, že mohou být otištěny i texty nepřednesené.