Archeologický výzkum v Mlýnské ulici v Tišnově

21. 01. 2011 – Petr Holub – Hynek Zbranek

Počátkem měsíce ledna se naplno rozběhl archeologický výzkum před výstavbou obchodního domu v Mlýnské ulici v Tišnově. V první etapě je zkoumán výsek archeologicky velmi dobře zachovaný terén v prostoru budoucích přeložek inženýrských sítí. Dnešní město Tišnov se do své podoby vyvinulo z klášterní trhové vsi kláštera cisterciaček Porta coeli v Předklášteří. V průběhu 13. století se Tišnov postupně transformuje do podoby městského organismu v podobě nehrazeného městečka či města. Archeologický výzkum je realizován v zadních částech parcel náležejících domům, které lemují jihozápadní linii Komenského náměstí. Prováděný archeologický výzkum zachytil jako nejstarší lidské aktivity přítomnost keramiky pozdní doby bronzové či doby železné. Stejně jako mladší slovanská keramika doby hradištní se tyto nálezy vyskytují pouze ve vrstvách a neznáme prozatím zahloubené objekty náležející tomuto období. Výrazný nárůst lidských aktivit je patrný v první polovině 13. století. Z tohoto období pochází i první zjištěné pozůstatky dřevěných či dřevohliněných staveb v podobě sloupových jam. V průběhu pozdního středověku fungovala zjištěná chlebová pec. Prozkoumán byl i do jílovitého podloží zahloubený sklípek se vstupní šíjí. Ten nahradila v průběhu 16. století nejstarší zjištěná zděná konstrukce zatím neznámé nadzemní stavby. Z geologického hlediska můžeme zmínit nálezy třetihorních ulit měkýšů – kelnatek. V počtu několika kusů pocházejí z povrchu jílovitého podloží – dna třetihorního moře.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.