Předběžné výsledky záchranného archeologického výzkumu při rekonstrukci kanalizačního sběrače v úseku Solniční-Rooseveltova

27. 02. 2010 – Václav Kolařík

Jak si již jistě mnozí Brňané povšimnuli, probíhá od konce minulého roku rekonstrukce Moravského náměstí. V rámci této stavební akce probíhá i několik etap záchranného archeologického výzkumu. Jednou z prvních fází byl i výzkum při rekonstrukci kanalizačního sběrače v úseku ulic Solniční – Rooseveltova.

Samotný prostor byl spolu s nejbližším okolím vždy nerozlučně spjat s historií města Brna. Nebyl přímo začleněn do prstence středověkých hradeb, ale nacházel se na místě středověkého městského příkopu a jeho nejbližšího předpolí. Do vnitřního města byl zahrnut až vybudováním barokního opevnění v 2. polovině 17. století.

Nejstarší aktivitou zachycenou při rekonstrukci kanalizačního sběrače a související se středověkým opevněním města je městský příkop, který byl vykopán kolem města již v 1. polovině 13. století a v pozdějších dobách dále upravován. Výzkumem se podařilo zachytit šikmé vyzdění městské strany příkopu, které mělo zamezit sesouvání jeho stěn a nad úrovní terénu přecházelo v parkánovou hradbu. Při ústí ulice Běhounské do Moravského náměstí byla odhalena část mostu přes příkop, který spojoval Běhounskou bránu s předměstím. Most pochází pravděpodobně až z pozdně gotického období (15. století), kdy nahradil svého staršího předchůdce, jehož podoba nám zůstává utajena (dřevěný?).

Po výstavbě barokního opevnění ztratil středověký městský příkop svoji funkci a začal být postupně zasypáván. Jižně od bývalého augustiniánského kláštera byl ve 30. letech 18. století do příkopu vestavěn asi 80,00 m dlouhý a 2,50 m široký sklep, který byl augustiniány využíván ke skladovacím účelům.

Podoba opevnění se začala podstatně měnit v 2. polovině 17. století. Brno, které se roku 1645 ubránilo obležení Švédů, bylo postupně přestavěno na barokní pevnost. Za bývalým augustiniánským klášterem při ulici Rooseveltově byla z barokního opevnění odkryta mohutná, mírně skloněná kamenná hradba, před ní pak zásypy příkopu zrušeného v 19. století.

V tomto prostoru byly odkryty i středověké vrstvy a objekty, které byly součástí blíže neznámého osídlení IV. předměstské čtvrti, připomínané od poloviny 14. století v písemných pramenech. Do těchto vrstev byl zahlouben hrob, jehož přítomnost zde je nejasná. Nemůžeme ho přiřadit k žádnému známému hřbitovnímu areálu středověkého a novověkého města a tak se nabízí následující vysvětlení. V období reformace bylo nekatolickému obyvatelstvu města zakazováno pohřbívat své zesnulé u kostelů. Často se tedy stávalo, že protestanti své zemřelé příbuzné ukládaly k poslednímu odpočinku na soukromých pozemcích, především na svých zahradách na předměstí.

Ve stoce probíhající ulicí Běhounskou k Jakubskému náměstí se podařilo dokumentovat dva sklepy z období novověku (17.–19. století), které sloužily zejména ke skladování potravin. Další, dosud neznámé sklepní prostory z raného novověku (17.–18. století) byly pravěpodobně součástí hlavního solního skladu pro Moravu, který byl v těchto místech zřízen císařem Leopoldem I. roku 1652.

Téměř ve všech šachtách byly dále dokumentovány doklady starších kanalizačních objektů, které mají v tomto prostoru již téměř 400letou tradici na kterou navazuje i dnešní stavba.

Ve 2. polovině 19. století byl celý prostor staveniště upravován do dnešní podoby. Po vzoru vídeňské okružní třídy bylo upraveno prostranství před zrušeným klášterem augustiniánů (dříve Lažanského nám.) a nově vytvořena ulice Joštova. Dnešní podoba náměstí byla dovršena proražením Liechtensteingasse (dnes Rašínova ul.) roku 1899.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.