Agricola 1250

26. 10. 2009 – David Merta

Ve čtvrtek, 22. října, proběhla archeologická komise na lokalitě Cvilínek u Pelhřimova. Komise jako každá jiná, ale lokalita byla jiná, než je člověk zvyklý.

Před více než třemi měsíci naši jihlavští kolegové, při vyjížďce za prospekcí terénu souvisejícího s důlní činností vrcholného středověku, náhodně narazili na stavbu retenční nádrže. Stavební práce je zaujaly. Šli se tedy podívat blíže a zjistili, že po obou stranách vodoteče potůčku se nacházejí pozůstatky středověkého hornického areálu. Následně začali vyvíjet poměrně horečnou činnost na obě strany Vysočiny, aby se podařilo zabezpečit archeologický výzkum. Rozsáhlá plocha a stavebník fyzická osoba, navíc se blížil podzim, což na Vysočině není pro archeologii to nejpříznivější období, takže vyhlídky nic moc. Podařilo se, odpovědné instituce celou věc podpořily, kraj vyčlenil finanční částku, stavebník upozadil termín dokončení, začal záchranný výzkum…To ve zkratce k dějům předešlým.

Záchranný archeologický výzkum pak začal přinášet jedno překvapení za druhým, tím největším bylo asi to, že se zde zachovaly dřevěné části konstrukcí protoindustriálních staveb a technologických zařízení souvisejících s důlní činností. Právě účastníci komisionelního jednání měli možnost vidět to, co známe z díla Jiřího Agricoly. Pouze s tím rozdílem, že jsme v době takřka o tři sta let nazpět. Lokalita je dnes datována na základě keramického materiálu do období kolem roku 1250 (absolutní data snad přinese dendrochronologie). Jsou zde k vidění dřevěná korýtka, vydřevené prádelny rud, či usazovací jímky, košatinové zpevnění břehů potoka, konstrukční prvky dřevěných či dřevohliněných staveb. Vlastní areál pak obsahuje takřka vše, co si srdce montanisty může přát: doklady těžby rud, jejich zpracování (haldy, štola, ruda, žílovina a hornické nářadí), primární úprava rud (roztloukání, drcení, stoupování, prosívání, mletí a praní), prádelna rud na potoce, doklady pražení a tavby rud (ohniště, pece, strusky a úkapky olova) a snad i hornické sídliště. Jedná se opravdu o unikátní lokalitu v pravém slova smyslu. Jediná škoda je, že si v současnosti nedokážeme poradit s dřevěnými konstrukcemi na té úrovni abychom je mohli zachovat v celém rozsahu příštím generacím. Vzhledem k tomu, že se lokalita nazývá Cvilínek (nepochybně z německého Zwilling), lze předpokládat, že podobný areál se nachází někde poblíž, samozřejmě pokud se název týká hornického sídliště.

Výzkum bude probíhat přinejmenším v listopadu. Doporučuji všem zájemcům nejen z řad badatelů montanistů jeho návštěvu. Nejlépe se domluvit s Davidem Zimolou nebo Petrem Hrubým, kteří mají projekt na starosti. A kterým můžeme být zároveň vděční, že se podařilo, co se podařilo.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.