Tintin, aneb jací jsme…
V posledním ĎaSu, v rubrice Camera obscura je esej věnovaný článku „Samozřejmě, že je Tintin gay! Zeptejte se Milou.“ Vzhledem k tomu, že moji synové jsou náruživí čtenáři Tintina a doma tudíž máme veškerou v Česku vydanou produkci s tímto komiksovým hrdinou, i já se cítím být dotčen. Nad tím, jestli je Tintin rasista nebo homosexuál mne nikdy ani náhodou nenapadlo přemýšlet. Připadá mi to stejně pitomé jako mít Kryštůfka Robina za zoofila. Samozřejmě je hezké zabývat se nejrůznějšími aspekty různých děl, byť i nesmyslnými, podsouvat jejich autorům různé vize, nebo jenom provokovat (v lepším případě), k tomu jsou nejrůznější kritici a vědci přímo povoláni. Myslím však, že posuzovat věci, které byly vytvořeny v době nám už poměrně vzdálené a k tomu v ne už zcela uchopitelném kontextu, je vcelku nesmyslné až hloupé. Tedy nesmyslné z toho hlediska, že se je mnohdy snažíme vidět dnešníma očima, nejlépe na monitoru NTB podporováni všeobjímajícím internetem, s možností vygůglovat si co nás jen napadne. Mimochodem v Ďasím článku zmiňovaný příběh Žezlo krále Ottokara (vycházel v letech 1938 až 1939 a nás – ČSR - se docela týkal) je poměrně angažovaný a navíc politickou situaci ukazoval jasnozřivěji než mnozí tehdejší politici. Také je třeba mít na paměti, že komiks není román ani filozofický traktát, o vědecké práci nemluvě. U něj je prvoplánový schematismus jednotlivých figur jaksi přirozený a nutný. Nezbývá, než se utěšovat, že hlasy nejrůznějších kritiků dojdou zapomnění, zatímco Hergého kreslířství přetrvá. Klasikem komiksu je totiž už dávno. Stejně tak se najdou noví vykladači toho, co nám vlastně chtěl belgický kreslíř říci. A budou vymýšlet nové, stejně nesmyslné teorie. Smutné je na tom pouze to, že neříkají nic o Hergého úmyslech. Ukazují pouze na podivné směřování naší všeobjímající a ke všemu a všem rádobykorektní euroamerické civilizace. Vzhledem k tomu, že onen pravděpodobně provokativní článek vyšel v době, kdy Tintin slaví 80 let, nezbývá, než se nad autorem zamyslet, povzdechnout si nebo si uplivnout. Podle povahy.
Autorka eseje Doubravka Olšáková na závěr píše: „Onoho 7. ledna 2009, kdy vyšel článek o Tintinově homosexualitě, skončila v západní Evropě éra kolektivní paměti 20. století. Z hrdiny dětských snů dnešních třicátníků i padesátníků se pod tíhou diktátu doby stal rasistický homosexuál. Ustálené vzorce, které fungovaly a bavily poválečné generace, byly pozměněny, referenční body, k nimž se vztahuje kolektivní paměť každé společnosti, zmizely a nahradily je reference jiné. Tintin je mrtev, ať žije Tintin!“ (ĎaS 3/2009, 50). Tíha diktátu doby – co to je? Asi věc každého, nakolik je ovlivnitelný, cool a trendy. Myslím, že Tintin není mrtev a že ho nemusíme vidět novým pohledem, který se zrovna vyžaduje, abychom nepůsobili komicky nemódně. Proto tedy AŤ ŽIJE TINTIN!!!
PS: Onen článek, který vyšel začátkem roku v The Times, jsem nečetl, možná byl zamýšlen jinak, než jsem pochopil. Dotčená reakce je tedy z druhé ruky…
PPS: Omlouvám se všem věrným čtenářům za zneužití Zápisníčku, ale nemohl jsem jinak!
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.