Nové sady a pěstování zeleniny před třicetiletou válkou

06. 10. 2008 – David Merta

Záchranný archeologický výzkum na Nových sadech v Brně, jenž probíhal v červnu a červenci (na tomto místě o něm již bylo v patřičných měsících referováno), začíná vydávat první přírodovědné informace. Konkrétně se jedná o dendrodata ze vzorků dřev z konstrukcí odpadních jímek. Tedy jestli se jedná o jímky odpadní a ne jímky na vodu. Datovaná zařízení pocházela z období kolem roku 1460 a 1540 až 1550. Zvláště druhé datum v kontextu prostoru, o němž se předpokládá, že náleželo k hospodářskému zázemí novověkého Brna, je inspirativní. O nějakých 30 let později sepsal tehdy brněnský lékař Tomáš Jordán v úvodě spisu Luis novae descriptio barvitý popis města, ve kterém mimo jiné praví: Mimo veliké a nádherně vystavěné kláštery, proslulé svými prastarými pomníky markrabat a pánů moravských, jest pozoruhodný veliký počet zelinářských zahrad, které se kolem prostírají v souvislém pásu, místy až několik tisíc kroků širokém, s pohledem, i když bez nádhery, plným lahody a s výnosností největší. Zahrady oplývají zeleninou (hlávkovým zelím, jež se zde nakládá se solí a zakopává do hlubokých jam, aby zapáchlé sloužilo k výživě po celý rok, pak kapustou obojí, špenátem, petrželí, pastinákem, mrkví, řípami, ředkví, česnekem, cibulí, pažitkou, saláty, feniklem, hrachem, cizrnou, okurkami, dýněmi, melouny) a květinami pro věnce tou měrou, že, jakoby zásobárna a špižírna, nahromaděné přebytky dodávají i do krajů okolních, ba že se kuchyňské potřeby a jiné výtěžky z půdy ve velikém množství vyvážejí do Rakous...Takže teď můžeme očekávat další analýzy, zda doloží něco z oné četné zeleniny. Jestli se podařilo najít ony jámy na zelí, to prozatím nevíme. Vize toho, že Brno bylo zahradou Moravy je z dnešního pohledu tak trochu nepředstavitelná…

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.