Poznámka k rozhovoru Karla Hvížďaly s Dušanem Třeštíkem publikovaná v týdeníku Respekt ...

29. 08. 2006 – David Merta

Ve 32 čísle týdeníku Respekt byl otištěn „Rozhovor Karla Hvížďaly s Dušanem Třeštíkem, do 14. století tu byla svoboda, s Dušanem Třeštíkem o přemyslovských revolucích a o tom, co bude s Evropou“.

Vím, že názory prezentované v médiích nelze brát jako zcela směrodatné a jednoznačné, zvláště u publikovaných rozhovorů může dojít k posunu významů. I tak mne zaujal především následující úryvek dotýkající se stavu archeologického poznání (text je částečně vytržen z kontextu, ale to podstatné v něm zůstalo…).

KH: Jak vypadala do té doby česká kotlina, byl tu většinou prales?DT: Většinu území pokrývaly prosvětlené lesy, které se využívaly hospodářsky na pastvu; ve středních a vyšších polohách to byl opravdu listnatý prales. Lidé žili především na Zlatém pruhu země české, v Poohří a na roztroušených sídlištích v lesích. Vysočina byla prakticky neosazená. Tam se začalo pronikat až při kolonizaci ve 12. století. Nejprve přicházeli místní lidé, ve 13. století Němci, kterých tehdy ještě nebylo mnoho, byli jen na některých územích, například na Broumovsku a v okolí Jihlavy. Odkud němečtí sedláci přicházeli v první vlně, nemáme přesnou představu. Druhá vlna trvá až do 16. století a nejvíc Němců k nám přišlo po třicetileté válce, většinou ze Saska, Bavorska a Rakouska.Ve 13. století přicházeli na pozvání krále a šlechty. Král měl při zakládání měst potíže, protože většina půdy byla v soukromých rukou a musel ji buď zpět kupovat, nebo vyměňovat, snažil se dokonce prosadit právo nucené směny. Ve městech cítil budoucnost. Stačí se podívat na Budějovice: to obrovské náměstí dokazuje, že Přemysl Otakar měl evidentně s městem velké plány, větší než mohl bezprostředně uskutečnit. Ale povedlo se. Někde naopak město ztroskotalo dříve než mohlo vůbec vzniknout, jako třeba v Kyšperku.

KH: Jak to vypadalo prakticky? Přijeli kolonisté, postavili hradby a domy a vzniklo město?DT: Archeologové nám dnes ukazují, že to bylo jinak: nejdřív se – a zřejmě dlouho – bydlelo v zemljankách zapuštěných do země. Na konci 13. století jsou ale města již opevněná a mají zděné domy. V Praze to šlo samozřejmě rychle: ve 13. století už byla většina měst zděná, a jak právě archeologové objevili na náměstí Republiky, ve 12. století tu stály výstavné kupecké domy. Praha byla záhy, už v 10. století kupeckým centrem a žila z mezinárodního obchodu (Respekt 32/2006).

Netuším, zda je problémem prezentace archeologie sebou samotnou nebo určité přehlížení oboru panem profesorem. Předpokládám, že stav současného poznání je v tomto ohledu trošku složitější…


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.