Dva drobné výzkumy ve Veselí nad Moravou

V červenci a srpnu provedla naše společnost dva drobné výzkumy ve Veselí nad Moravou. První výzkum byl realizován při stavbě zubních ordinací u parku Petra Bezruče, naproti servitského kláštera. V tomto prostoru bylo v první polovině 20. století učiněno již několik nálezů. Jednalo se především o žárové hroby ze starší doby železné a o kostrový hrob z mladší doby železné. Pokračovaní pohřebiště ze starší doby železné se podařilo zachytit i našim výzkumem. Sledována byla plocha samotné stavby a také trasa plynové přípojky procházející parkem. V půdním typu byly nalezeny dva mělké žárové hroby. Prvý obsahoval celou keramickou nádobu se zbytky lidských kostí uvnitř. V druhém případě byla zachycena pouze jamka s několika keramickými střepy a přepálenými lidskými kostmi. Vzhledem k tomu, že na celé sledované ploše byly objeveny pouze dva hroby a v rámci přináležející parcely byl v roce 1948 objeven také pouze jeden hrob, dá se usuzovat že se jedná o okraj žárového pohřebiště, které mělo svůj střed snad někde pod měšťanskou školou. Při její stavbě v roce 1906 byly učiněny četné nálezy, o kterých jsme ale nedostatečně informováni. Hroby snad mohly být původně překryty mohylovými náspy, které se ovšem v této zemědělsky intenzivně využívané krajině neměly šanci dochovat. Starší a naše nálezy potvrzují existenci žárového pohřebiště v okolí parku Petra Bezruče ze starší doby železné. Sídliště k tomuto pohřebišti zatím neznáme.

Druhý výzkum probíhal na parcele č. 43/1 na ulici Rybníček na Bartolomějském ostrově. Samotná parcela se nacházela před hradbami mimo vlastní středověké město. Zachytit se zde podařilo přírodní procesy řeky, kdy v období raného novověku docházelo k ukládání povodňových sedimentů (snad v dobách záplav?). Následně, v 18. století, došlo k záměrnému zvyšování terénu, které mělo zabránit zaplavování prostoru přilehlého k hradbám. K tomuto účelu zde byla deponována vrstva přemístěné spraše, která se na Bartolomějském ostrově vůbec nevyskytuje, a musela sem být transportována odjinud. Nejbližší sprašová návěj se pak nachází 1,6 km vzdušnou čarou jihovýchodním směrem. Deponování navážek pokračovalo pravděpodobně dále a týkalo se snad celé jižní části Bartolomějského ostrova. Zvýšený terén mimo hradby byl v 18. století postupně zastavován, jelikož stísněná plocha města neposkytovala prostor k další zástavbě. To dokládá i údaj k roku 1749, kdy za účelem výstavby nových domků daruje František Karel Chorinský „Rybníček“ městu. Jelikož námi nalezené fragmenty keramiky ze zde dokumentovaných vrstev také spadají do 18. století, souvisí dokumentované vrstvy s úpravou terénu před touto výstavbou. Původní charakter příležitostně zaplavovaného území se snad může odrážet i v místním názvu „Rybníček“.