Kolokvium „Nové archeologické objevy sakrální architektury na jižní Moravě“

V úterý 19. května se v přednáškovém sále na Petrově 2 (bývalá konsistoř) péčí pana profesora Josefa Ungera uskutečnilo jednodenní kolokvium „Nové archeologické objevy sakrální architektury na jižní Moravě“. Jak z názvu vyplývá, vzalo si za úkol poodhrnout a představit výsledky archeologického bádání v oblasti sakrální architektury za poslední desetiletí. J. Unger a Eva Drozdová přednesli za širší autorský kolektiv zajímavý příspěvek o výzkumu znovu objevených kosterních pozůstatků kněžny (královny) z žuráňské mohyly. Referát byl podnětný i z pohledu poměrně dlouhého odstupu výzkumu antropologického od archeologického (více než 50 let). Pokud jsou nálezy deponovány tak, aby byly dostupné a hlavně dohledatelné, lze počítat s tím, že nové vymoženosti výzkumných metod budou přinášet nadále další a další informace, o kterých se výkopcům mnohdy ani nesní…Lumír Poláček přiblížil problematiku svázanou s interpretací a stavebními fázemi II. mikulčického kostela. I zde se ukazuje, že revize po letech může přinést poměrně zajímavá zjištění, mnohdy odlišná od prvotních závěrů. V závěru příspěvku pak slíbil, že do pěti let bude v komplexnějším měřítku zpracován nový, asi mírně odlišný pohled na mikulčickou aglomeraci. Můžeme se tedy těšit na nové Mikulčice. Jiří Macháček a Renáta Přichystalová (opět za širší kolektiv badatelů) hovořili o objevu nové velkomoravské architektury na Pohansku. I zde si asi ještě počkáme jak a co. Sv. Klimentu u Osvětiman v souvislosti s nově uveřejněnou fotodokumentací J. M. Veselého věnoval pozornost P. Selucký, jenž se takto pokusil obhájit velkomoravské stáří stavby. Dvojice referátů zaměřená k dataci vzniku rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě přinesla dvojí pohled na věc. Styčný bod byl snad pouze v tom, že příspěvky nesouhlasily se závěry všeobjímající monografie Lubomíra Konečného. K. Dvořáková založení stavby hodnotila na základě analýz použitých barevných pigmentů k výmalbě a patrocinium pak dle osové orientace okna presbytáře (dopad paprsku vycházejícího Slunce na patřičného světce…). P. Šimík z velkomoravské společnosti Magna Moravia pak svou hypotézu založil na významu dějů zobrazených v komiksu na stěně rotundy, jež celkem přesvědčivě a (asi) novátorsky vyložil. Jako fundátora označil knížete Rostislava…Rytý nápis, který bývá mnohými považován za zásadní sdělení k založení, označil za podvrh mladší vládnoucí přemyslovské dynastie. Pavel Šlézar přednesl příspěvek (za nepřítomného Richarda Zatloukala) shrnující současné poznatky k nejstarší vrstvě sakrální architektury v Olomouci (jedná se prozatím opravdu o kumulaci omítek a malt na několika místech města a ve vrstvách…). Prezentoval i nově objevený kostel (baziliku, kapli?) předzdíkovského období, jejíž základy byly odkryty částečně pod kostelem sv. Václava. O problematice lokalizace nejstaršího kostela v Podivíně lokalizovaného do místní části Rybáře pohovořil Václav Hortvík. Petr Vitula představil výzkum románského farního kostela v Bučovicích a gotického kostela v Lednici. Dnes pozapomenutý, dříve významný poutní areál v Žarošicích, patřící brněnským cisterciačkám, představil Jaroslav Šmerda. Naše společnost prezentovala celkem tři příspěvky. První byl koncipován jako jakýsi přehled výzkumu, respektive dokumentace jednotlivých sakrálních nebrněnských staveb. Druhý příspěvek měl přítomné seznámit se stavem výzkumu sakrální architektury (kostely, kláštery, kaple, špitály) na území historického jádra Brna a v jeho historických předměstích. Třetí a poslední exkurz byl věnován problematice biskupského hradu, který stával při kostele sv. Gotharda v Modřicích. Z konference by měl vyjít ještě v letošním roce sborník příspěvků v řadě Pravěk – Supplementum. Kolokvium splnilo, v mém případě i předčilo očekávání. Předneseno bylo několik příspěvků, jejichž obsah by mohl odstartovat širší diskusi (zvláště pokud budou takto publikovány). Akce se zúčastnilo kolem šedesáti až sedmdesáti archeologů, stavebních historiků, soukromých badatelů, studentů i zástupců laické veřejnosti. Konferenci zajišťovala především brněnské pobočka Klubu Augusta Sedláčka, prostory poskytlo biskupství brněnské. Jak již bylo řečeno, dík za přípravu i bezproblémový průběh kolokvia patří především Josefu Ungerovi.