Pokračování výzkumu v Břeclavi

27. 03. 2009 – David Merta

Výzkum v Břeclavi přinesl nová zjištění. Až do hloubky cca 4, 1 m sahají „navážky“ z druhé poloviny 15. století. Jak již bylo na tomto místě dříve řečeno, jedná se o redeponované destrukce rozsáhlých dřevohliněných staveb, které zašly požárem. Jisté oživení představuje pouze chlebová pec založená jako solitér právě ve zmíněných navážkách. Její topeniště bylo postaveno na obdélném půdoryse z druhotně použitých prstovaných cihel (na některých byly pozůstatky šedobílé malty) pojených na hlínu. Dvakrát vymazávané topeniště mělo vnitřní rozměr 1,6 x 0,7 m. Před ústím obslužného otvoru byla mělká předpecní jáma vyplněná popelem.

Zajímavější fakt představuje to, že v mikrosondě (0,4 x 0,4 m hluboká 0,9 m) hloubené z úrovně nivelety stavby v jižním křídle, to je z hloubky 3,6 m, na úroveň mínus 4,5 m, se na samém dně nacházela trojice vedle sebe uložených prken či trámků. Interpretace svádí k vizi nějaké podlahy, případně zhroucené konstrukce. Dřeva byla zuhelnatělá. Nad touto úrovní pak byla vrstva složená jen a pouze z uhlíků, jež překrývaly už vcelku klasické „archeologické“ vrstvy. Keramický materiál získaný z této situace by aktivitu dovoloval datovat někam do 12., případně na počátek 13. století. S velkým předstihem tedy lze konstatovat, že situace zřejmě bude podobná té, jakou známe z Veselí nad Moravou. Toto zjištění je dobrou zprávou, protože „zásadní“ archeologické terény budou stavbou ušetřeny, respektive zůstanou zakonzervovány pod ní.

K mladším dějinám hradu se pak vztahuje nález dvou projektilů zřejmě z bombardy. Jeden je celý, má obvod 111 cm (ráži už si zajisté spočítáte sami), z druhého byl získán zlomek. Oba byly pečlivě vytesány z vápence. Vyzvednuty byly ze zásypů pod západním křídlem zámku.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Nejnovější články

Starší články najdete v archivu.