Živé přehledy výzkumů na Moravě a ve Slezsku

Ve středu a ve čtvrtek měli možnost ti, kteří chtěli a mohli sledovat prezentaci výdobytků moravské a slezské archeologie v minulém roce. Akce probíhala v prostorách bývalé hradní vinárny na Špilberku péčí archeologického oddělení Muzea města Brna.V posledních letech skomírající akce dostala nový impuls díky aktivitě katedry archeologie a muzeologie, kdy se podařilo motivovat studenty k účasti na semináři. Poměrně šťastným krokem se také ukázala filozofie, která postoupila od záchranných výzkumů k archeologickým aktivitám obecně. To znamená, že zde byly zastoupeny i výzkumy systematické (Napajedelská brána, Mikulčice – ArÚ ČAV v Brně) a systematické univerzitní (Těšetice, Pohansko, Rokštejn – ÚAM FF MU; Diváky – KA PřF MU). Nesmělý pokus si prodělala i snaha o prezentaci grantových úkolů, kde Rudolf Procházka shrnul výsledky grantu řešícího chronologii brněnské středověké keramiky a v krátkosti pohovořil o grantu zaměřeném na počátky Brna v jeho jižní části. Doufejme, že příště bude naplněn zodpovědněji (problém ze strany naší organizace, která naslibovala referencí více). Pokud se podaří naplnit „nové poslání“ konference, ve kterém vidíme nejenom možnost prezentace výsledků jednotlivých oprávněných organizací a setkávání se s kolegy, ale především jedno z míst, kde lze archeologii „posunout vpřed“. Přínosné a velmi zajímavé je zejména sledovat metodiku zúčastněných institucí, která je mnohdy inspirativní. Lze zde také probrat poměrně neformálně stávající a nastávající problémy či kauzy. Letošních přehledů se zúčastnilo na 60 osob, převážně z řad studentstva a doktorandů, z archeologů byli přítomni především ti aktivně se účastnící. Na škodu bylo, že ve stejném termínu probíhala konference ke středověkým městům na Moravě v Hodoníně pořádaná u příležitosti výročí městských privilegií. Účastníky akce přivítala paní doktorka Dana Cejnková. Po ní si vzal slovo pan profesor Podborský, který mimo jiné zmínil téma vědeckých rozporů vedených se vzájemnou úctou a bez osobní zášti. Středeční dopoledne bylo věnováno období pravěku a protohistorie, moderoval pan profesor Podborský. Odpoledne pak následoval blok systematických výzkumů, uváděný Jiřím Macháčkem. Následovalo společenské posezení, či postávání a vedení kuloárů. Čtvrteční ráno náleželo středověku za moderace Rudolfa Procházky, popolední program řídil Petr Vachůt.Asi nejpříjemnějším překvapením (podle reakcí nejen pro mne) bylo vystoupení Františka Kostroucha s výzkumem Masarykova náměstí v Hodoníně. Prezentovaný výzkum názorně ukázal, že i nepočetně obsazené instituce jsou schopny realizovat objemné výzkumy na úrovni, se kterou by se rády pochlubily i na tomto poli renomované organizace včetně naší. Takže můžeme být rádi, že se poznenáhlu vynořila „nová“ instituce, která archeologicky zaplní další místo na archeologické mapě. Závěrem lze konstatovat, že co se aktivní účasti týká, odrazila se zde situace známá z přehledů tištěných, což není žádným překvapením. Je jisté, že řada kolegů se nemohla zúčastnit z důvodu pracovního či jiného zaneprázdnění. Problémem také je intenzita nejrůznějších tuzemských i zahraničních archeologických seminářů či konferencí, které tříští síly. Celá akce proběhla bez zádrhelů, v pozitivním a přátelském duchu, především díky péči již zmíněných pořadatelů - zaměstnanců MMB.