Další etapa výzkumu pod kolejištěm na České

V součinnosti s rychle postupujícími stavebními pracemi při rekonstrukci kolejového svršku na ulicích České, Joštově a na Žerotínově náměstí i nadále probíhá archeologický výzkum. V minulých dnech bylo v prostoru křižovatky ulic České a Joštovy odhaleno zdivo bastionu, který byl součástí opevňovacího systému Brna vybudovaného v 17. století po třicetileté válce. Nejnověji byly zkoumány pozůstatky středověké osady na Žerotínově náměstí.Zdejší osídlení se nacházelo mimo obvod městských hradeb. Bylo však začleněno do předměstské struktury Brna. Předměstská zástavba se ve 14. století podobně jako vnitřní město dělila do čtyř čtvrtí. Zkoumaný prostor byl součástí čtvrté (Quartum quartale extra civitatem). Nacházel se nedaleko od jedné z městských bran, zvané Veselá. Proto se zdejšímu osídlení říkalo také Před branou Veselou (Ante portam Letorum). Zástavba se zde utvářela při cestě, která vedla podél městských hradeb a při cestě, která směřovala od Veselé brány směrem na Žabovřesky. Část druhé se nazývala ulice Hertlinové (Platea Hertlinne) podle majitelky, brněnské měšťanky Hartliny. Později se přetvořila v osadu zvanou Hartlůvka. Za ní cesta vedla přes potok přímo do malé osady mistra Heřmana, označované též jako Suchá (Arida plantacione). Ta ovšem byla asi pouze v dočasné městské správě. Můžeme říci, že Před branou Veselou žila spíše chudší část obyvatel.Při severním konci Hartlůvky byl v roce 1580 zřízen nový hřbitov s kaplí Panny Marie Pomocné. Dříve zde existovala velká cihlářská pec, zaniklá asi ve 30. letech 16. století. Při švédském obléhání města Brna během třicetileté války v letech 1643 a 1645 byla předměstská zástavba včetně té Před branou Veselou stržena, aby byl znemožněn snazší a krytý přístup Švédů. Zdejší osídlení pak definitivně zaniklo v souvislosti s výstavbou nového bastionového opevnění města v poslední třetině 17. století. Další rozvoj a výstavba nastala až po zrušení tohoto opevnění v 19. století.Na Žerotínově náměstí archeologický výzkum dokumentoval celou řadu výkopových aktivit z období života osady Hartlůvka, tj. od 13. do 17. století. Jednalo se například o odpadní jímky, sloupové a kůlové jamky. Podařilo se také odkrýt relikt zahloubené pece ze 13. století. Z jam byl získán poměrně bohatý nálezový soubor. Sestával především ze zlomků keramiky a zvířecích kostí. Kolemjdoucí včetně novinářů zaujal nález celé nádoby, tzv. brněnského poháru. Nešlo však o žádný unikát. Pro dané období (především 16. století) jde o poměrně běžnou věc. Čas od času se pošťěstí ho nalézt celistvý. Ve své době se vyskytoval v podstatě v masovém měřítku. Sloužil ke konzumaci nápojů. Lze ho přirovnat k dnešním „půllitrům“.