návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Kostel sv. Leonarda v Mušově

pondělí  23. 1. 2017 – David Merta – skrýt článek

Ve stylu neočekávaného dýchánku jsem se byl v sobotu (21. ledna) podívat na kostel sv. Leonarda v Mušově. Tedy v místě bývalého Mušova, protože tam, kde Mušov stával, je teď prostřední z novomlýnských nádrží. Byli jsme na lesňáckém nádraží s cílem výletu do Doubravníku a pak pěšky podle Svratky nazpět k Tišnovu. Leč potkali nás známí s tím, že míří na vycházku s Moravskými vlastivědci Aleše Flídra ku kostelu v Mušově, neb je zamrzlo a tudíž možno se tam pohodlně dostat (což se stává cca jednou za deset let). Do Pasohlávek jsme se dostali něco po poledni a spolu s asi třicítkou Alešových vlastivědců vyrazili ke kostelu. Cestou davy výletníků sílily až se skoro slily v proud tvořící procesí jako z Brueghelových obrazů. Bylo to spolu s přírodními podmínkami úchvatné, sem tam praskal led, dávalo o sobě vědět vodní ptactvo a vše podkresloval jednolitý hluk projíždějících kamiónů…Kostelu se v minulosti dostalo pozornosti archeologické (Josef Unger 1977-1979, naposledy publikováno 2014) i stavebněhistorické (1996), takže vědomostí o něm máme docela dost. Navíc se nenápadně archeologizuje a probíhá samovolný hloubkový průzkum stavby. Ta tedy odkrývá další a další detaily a stává se tak nechtěně pozoruhodně autentickou. Mušov, poprvé jistě zmíněný v roce 1276 a to spolu s kostelem sv. Leonarda, byl od 14. století městečkem, a to až do roku 1980, kdy došlo vyjma kostela k asanaci veškeré zástavby. Kostel sv. Leonarda je orientovanou stavbou s obdélnou lodí a pravoúhlým odsazeným presbytářem se systémem opěrných pilířů, ke kterému je na severní straně přisazena věž se sakristií v podvěží. K západnímu průčelí přiléhá novogotický přístavek chóru. V rámci archeologického výzkumu byl vybádán půdorys původního kostela, který je datován do 20. až 30. let 13. století. Z něj se zachovala pouze jižní zeď lodi s okny a jižním ústupkovým portálem. Další části půdorysu tohoto kostela byly odkryty při archeologickém výzkumu, při němž byl kromě hřbitova zachycen na severní, východní a západní straně příkop a před západním průčelím základy přisazené věže ze druhé stavební fáze. Někdy v první polovině 14. století byl kostel zcela přestavěn (dle D. Líbala se tak stalo až o něco později, Líbal 2001, 269). Vystavěn byl nový presbytář zaklenutý dvěma poli křížové klenby protínající se v svornících s plastickými vegetativními motivy, nově byla vystavěna i výrazně širší obdélná loď za využití původní jižní zdi. Ještě ve středověku byla vybudována sakristie. Svou konečnou podobu získal kostel při novogotické přestavbě, která kromě přístavby hudební kruchty a schodiště na věž poměrně nešetrně zasáhla i do původních konstrukcí…Kostel sv. Leonarda se zřejmě opět přiřazuje do skupiny vlastnických kostelů (měl tribunu). Nejen v tomto ohledu by si zasloužil více pozornosti (přece jen jsme se za 40 let posunuli trošku dále). Pak je otázkou, zda dojde k jeho renesanci, o niž se snaží obec Pasohlávky. Pokud by tomu tak bylo, určitě by se vyplatil nějaký doplňkový výzkum i průzkum aby si archeolog i bauforšer ještě přišel na své. Také proto, abychom zjistili, zda je opravdu nejstarší románskou stavbou na Moravě 

Literatura: Unger, J. 2014: Kostel sv. Linharta v Mušově. Jižní Morava 2014, 217-256; Kuča, K. 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV. díl; Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek; Konečné, L. 1981: Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy. AH 6, 239-248.

Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english