návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci Zelného trhu v Brně – 1. část

pátek  22. 8. 2014 – Petr Holub, Antonín Zůbek – skrýt článek

Od dubna letošního roku probíhají na Zelném trhu v Brně stavební práce. Jejich cílem je celková rekonstrukce náměstí. Zemním zásahům, které by zničily přítomné archeologické terény, předchází záchranný archeologický výzkum. Ten probíhá v součinnosti a koordinaci se stavebními pracemi. K plošné exkavaci stavba postupně připravila 12 dílčích ploch. První plocha byla k výzkumu předána 10. dubna. Poslední dvě byly stavbou uvolněny minulý týden. „Prozkoumána“ byla dosud více jak polovina plochy náměstí. V současné chvíli čekáváme, až stavebníci uvolní k archeologickému výzkumu další jeho části.Archeologický výzkum přinesl velké množství informací, které dotvářejí pohled na historický vývoj daného prostoru. Abychom čtenáře jednorázově nezahltili, budeme získané poznatky na těchto stránkách prezentovat postupně po jednotlivých dílčích tématech. Pro dotvoření obecného rámce dnes začneme stručnou historií náměstí, jak ji známe na základě písemných a ikonografických pramenů. Přidáváme několik fotografií z průběhu archeologického výzkumu. Představují netradiční pohled na Zelný trh.V jižní části historického jádra dnešního města se ve 12. století nacházela osada. Vázána byla na starý kostelík sv. Petra nebo případný hrad na petrském návrší. Ta se později za silného přispění cizích kolonistů, kteří se usazovali zřejmě především v severnějším prostoru, vyvinula ve vlastní středověké město. První etapa utváření města byla završena v roce 1243. Tehdy král Václav I. udělil Brnu dvě velká privilegia, první toho druhu v českých zemích.Na Zelném trhu vzniklo jedno ze dvou hlavních tržišť města. Druhé se nacházelo na dnešním náměstí Svobody, tehdy zvaném Dolní trh (forum Inferius). V listině z roku 1293 je Zelný trh označen jako Staré tržiště (forum Antiquum). Lze tedy hypoteticky uvažovat, že jde o tržiště starší, které navazovalo na někdejší trh předměstské osady.Svůj současný název Zelný trh získalo náměstí až v pozdějším období. Ve středověku se nazývalo forum Superius (Horní trh), jehož součástí byl též forum Pullorum (Drůbeží trh), forum Figullatorum (Hrnčířský trh). Oberring, jehož součástí byl i Tandelmarkt (Vetešnický trh). Pozdější názvy německé Hühnermarkt (Drůbeží), Topfmarkt (Hrnčířský), Eisenmarkt (Železný) a Wollmarkt (Vlněný) vznikly jako překlady názvů latinských. Od 15. století Krautmarkt (Zelný trh). V roce 1848 došlo k označení Verbründungsplatz (náměstí Sbratření). V období 1850 až 1915 nese název Krautmarkt. Po nedlouhou dobu se jmenovalo Kaiser-Wilhelm-Platz (náměstí Císaře Viléma). V roce 1918 došlo k přejmenování na Zelný trh. V éře od roku 1952 neslo označení náměstí 25. února. V roce 1990 se vrátil název Zelný trh.Horním trhem procházela spojnice mezi městskými branami Brněnskou a Židovskou, severní stranu náměstí protínala osa bran Brněnské a Měnínské. Od západu (od Brněnské brány) ústily do náměstí v severozápadním rohu ulice Brněnská (platea Brunnensis), podél jižní strany Malého špalíčku ulička zvaná Malá (platea Parva, dnes Peroutková). Ze západního koutu náměstí bylo možné se dostat ke kostelu na Petrově (dnes Petrská ulice). Směrem k jihu vycházela z náměstí ulička vedoucí k Biskupskému dvoru, dnes zvaná Muzejní. Původně se v místech nacházel dvorec probošta svatopetrského kostela. Stavbu proboštství odkoupil od kapituly v roce 1588 olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský, který ji nechal přestavět. Z jihovýchodního rohu náměstí bylo možné projít přes Uhelný trh (forum Carbonum, dnešní Kapucínské náměstí) k Židovské bráně. Ze severovýchodního rohu se po překročení Sedlářské ulice (platea Sellatorum, dnešní Masarykova) procházelo na Měnínskou ulici (platea Menesensis, dnešní Orlí), vedoucí k Měnínské bráně. Od severu do Zelného trhu ústila ulice Ostružnická (platea Calcariatorum, dnešní Radnická).Půdorys dnešního náměstí se od plochy středověkého tržiště výrazně neliší. Pouze blok domů Zelný trh 14 až 16 (severní fronta) byl v 50. letech po demolici pozůstatků středověkých domů odsunut o několik metrů severněji a náměstí tak bylo rozšířeno. Podoba zástavby kolem náměstí však prošla oproti středověkému stavu výraznou obměnou. Původní úzké parcely gotických domů byly postupem času sloučeny a na jejich místech dnes stojí velké budovy či celé bloky nových objektů. V místě, kde se dnes nachází Květinářská ulice, stávaly vyhlášené masné krámy. Původně prostor náležel dvorům měšťanských domů. Tržnice s masnými krámy byla zbourána v roce 1891. Ulice nesla původně (1899) označení Markthallengasse (U tržnice, též Tržní). V roce 1946 byla přejmenována na Květinářskou (podle květinářských stánků soustředěných v ulici a v dolní části Zelného trhu vůbec). Na masné krámy navazovaly při severní straně čtyři měšťanské domy, které později nahradila Cyrilometodějská záložna (východní fronta náměstí). Budovu v letech 1913 – 1915 postavil stavitel Leopold Čupr podle projektu architekta Vladimíra Fischera. Celá severní část náměstí od Masarykovy ulice přes Radnickou až po ústí ulice Starobrněnské byla postavena před necelými sto lety na parcelách přibližně patnácti starších domů, z nichž dnes již nestojí ani jediný. Jistý náznak původního gotického členění si zachoval pouze Malý špalíček na západní straně a tři měšťanské domy v ustoupeném prostoru za sousoším Nejsvětější trojice. Ty stojí na čtyřech původních parcelách. Jedno z městišť zde patřívalo olomouckému biskupu. Po vyhoření domu ho však biskup v roce 1377 postoupil městu. Pro stavbu sousedního Dietrichsteinského paláce (dnešní Moravské zemské muzeum, č. 8) bylo v roce 1613 vykoupeno pět parcel. Palác si nechal postavit olomoucký biskup, kardinál František z Dietrichsteina. Na jižní straně náměstí mezi vstupem na Biskupský dvůr a Kapucínské náměstí dnes stojí tři domy. Reduta byla vybudována na ploše čtyř parcel.Kromě domů ve stavební linii zmiňují prameny ze 14. století dva obytné domy v prostoru samotného náměstí. Stávaly v jeho jihovýchodním koutě („in angulo“). Historik Oldřich Vičar se domníval, že by molo jít o zbytky starší zástavby. V horní části tržiště stávaly masné krámy a níže pod nimi se nacházely chlebné lavice. Na náměstí byl rovněž umístěn pranýř. Novověká vyobrazení Zelného trhu ho zachycují v jihovýchodní části. Je patrné, že byl vybudován z kamene a má pozdně středověký charakter. V jeho jižním sousedství byla postavena železná „klec bláznů“, kam byli zavíráni převážně tělesně a duševně postižení lidé. V severovýchodním koutě tržiště se nacházela veřejná studna, na novověkých vyobrazeních opatřená kamenným roubením a košovou mříží. Vedle ní jako zdroj vody sloužila kašna napájená prvním brněnským vodovodem ze svrateckého náhonu, který tekl pod Petrovem. V roce 1690 se městská rada rozhodla vybudovat kašnu novou. Její výstavba byla dokončena v roce 1695. Vznikl tak dominantní prvek celého náměstí – Parnas. V horní partii náměstí bylo v roce 1729 umístěno barokní sousoší Nejsvětější Trojice.Zelný trh je mimo jiné znám svými rozsáhlými sklepními komplexy, které se rozprostírají pod celým náměstím a byly přístupné z jednotlivých měšťanských domů. Nejstarší ze sklepů mají původ již v období pozdní gotiky, největší rozkvět jejich výstavby, však přišel až v období baroka v 17. a 18. století. Sklepy vznikaly postupně během čtyř staletí budováním nových prostor až do úrovně 2. podzemního patra.

ilustrační fotoVýřez z rekonstrukčního plánu O. Vičara, znázorňující Brno k roku 1348.

ilustrační fotoVýřez z obrazu H. B. Beyera a H. J. Zeisera zachycující Brno za švédského obležení v roce 1645.

ilustrační fotoIndikační skica Stabilního katastru, výřez, 1825.

ilustrační fotoJosef Maserle, kvašová kresba 1768.

ilustrační fotoJosef Maserle, kvašová kresba 1768 (černobílá kopie).

ilustrační fotoFrantišek Richter, kolorovaná litografie 1827.

ilustrační fotoFotografie z roku 1894.

ilustrační fotoPřehled zkoumaných ploch.

ilustrační fotoLetecký pohled od jihovýchodu.

ilustrační fotoLetecký pohled od severu.

ilustrační fotoLetecký pohled od východu.

ilustrační fotoProzkoumaná plocha severní části plochy S3. Pohled od západu.

ilustrační
fotoProzkoumaná plocha jižní části plochy S3. Pohled od jihozápadu.

ilustrační
fotoPráce na jižní části plochy S3. V severní již probíhají stavební práce.

ilustrační fotoPráce na ploše S9.

ilustrační fotoPráce na východní části plochy S10. Západní je připravována mechanizací.

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english