Zápisníček
Dolní Heršpice č.p. 10
V průběhu května jsme provedli drobný výzkum vesnického stavení v Dolních Heršpicích. Jedná se o někdejší ves, která byla roku 1919 připojena k Brnu. K výzkumu jsme se dostali náhodou. V blízké době budeme provádět záchranné práce v sousedním domě, který rekonstruuje náš kolega Vilém Walter a při jeho obhlídce jsme si všimli rozplanýrované stavby na sousední parcele. Po jednání s majiteli, zprostředkovaném Vilémem, se nám podařilo zjistit, že zásah do terénu bude poměrně velký a po překonání jejich nedůvěry jsme se dohodli na částečném výzkumu prostoru plánovaného sklepa. Stavbu naštěstí rodina Šikulových realizuje ve vlastní režii a na výkopové práce neplánovala použití mechanizace. Vzhledem k tomu, že jsme dosud s archeologickými situacemi v Dolních Heršpicích neměli zkušenosti, domnívali jsme se, že vše bude do čtrnácti dnů hotovo. Výzkum nakonec trval asi měsíc…Původně česká ves vznikla při ústí Lískoveckého potoka do Svratky a patřila od neznámé doby komárovským benediktýnům (1195 probošství). Ves se nachází na půli cesty mezi Komárovem a Modřicemi. Od 2. pol. 13. století byla zdejší půda emfyteutickým právem dávána brněnským měšťanům. Ve vsi nebyl postaven kostel a duchovní správou (farností) náležela do Komárova. Po zániku proboštství v roce 1527 se dostala i s ostatním majetkem do držení kapituly sv. Petra v Brně (Kuča 2000, 336-339). Vlastní výzkum se ukázal zajímavý zvláště z metodického hlediska. Po zkušenostech ze Sebranic a Knínic (u Boskovic), jsme očekávali obdobnou situaci se stopami po roubených staveních, skutečnost nás však opět překvapila. Dnešní dům byl okapově orientován do ulice s průjezdem při jeho východní hranici. Nemáme sice datován vzorek dochované pozednice, ale vzhledem k dispozici domu a charakteru cihelného zdiva na maltu můžeme soudit, že stavba pocházela nejdříve ze 2. pol. 19. století, spíše však z jejího závěru. Rozhodli jsme se prozkoumat prostor vedle zděného sklepa postaveného taktéž v této stavební fázi. Zadní část (někdejší dvůr) budeme v příštích měsících pouze dohledovat. Podlaha zbouraného domu byla cca 0,5 m nad okolním terénem jako u sousedních domů a dno plánovaného sklepa bylo cca 2,5 m pod touto úrovní, o něco hlouběji již vystupuje spodní voda. Nejstarší odkrytou situací, která zahrnovala téměř celou plochu, byl rozsáhlý hliník (?) zasypaný v závěru 12., či na počátku 13. století. Větší část tohoto objektu bohužel zůstala pod niveletou stavby. Po vyrovnání terénu štěrkem, někdy v závěru 14. případně počátkem 15. století zde bylo postaveno první okapově orientované stavení sloupové konstrukce usazené do žlábku. Obdobná konstrukce byla zachycena např. při výzkumu zaniklé vesnice Chľaba na jižním Slovensku, ale i v zaniklých osadách Mstěnice a Bystřec (Hanuliak 1986, 470; Nekuda 2007, 89 a 92 ad.) a bezpochyby náleží do okruhu podunajských hliněných staveb (viz Mencl 1980, 561-581 ad.). Postupně následovaly dvě další přestavby stejnou stavební technikou. Měli jsme možnost dokumentovat část zadní stěny domu do dvora a jednu z příček. Podlahy v interiéru se v průběhu času neustále navyšovaly a dům se vůči okolnímu terénu postupně zvedal. Mocnost podlah postupně dosáhla asi 1,3 m. V průběhu 18. století (?) byla dřevohliněná stavba nahrazena domem z pálených cihel a kamenů zděných na jíl. Další přestavba proběhla zřejmě v 19. století a výsledkem byl dům se základy zděnými na maltu a nadzemní částí z nepálených cihel. Zajímavé na celé situaci bylo, že se šířka domu po celou dobu existence prakticky neměnila a stavělo se vždy, nad staršími základy a to i včetně nejstarší sloupové hliněné stavby. Pozoruhodná byla situace odkrytých podlah, na kterých bylo dokumentováno v různých časových obdobích asi 6 topenišť s množstvím dalších reparací (15. až 17. století). Krom jediného (?) se jednalo ve všech případech o proutěné konstrukce pecí umístěných na podlaze zcela bez základu. Pouze jednu z pecí můžeme prokazatelně považovat za pekařskou. Hlavní otázkou samozřejmě je, ve které části domu se nacházíme, zda-li v síni s černou kuchyní, nebo ve světnici. Každopádně je výzkum pro nás nová zkušenost a máme zase o čem přemýšlet. Naše úvahy směřují především k podobě a výzkumu vesnických lidových staveb, ale i k otázkám souvisejících s nadzemní dřevohliněnou zástavbou ve středověkých městech. Co se týká samotných Dolních Heršpic, máme zde dva základní poznatky. Prvním poznatkem je blízkost sídliště z konce 12. století, které může být teoreticky totožné s dnešní vesnicí. Druhým poznatkem je skutečnost, že západní část vesnice kolem cesty na Moravany byla zastavěna až v pozdním středověku.
Žádný jiný archeologický výzkum v Heršpicích, jakož i ve většině dalších někdejších vsí, jenž jsou dnes součástí „velkého“ Brna dosud neproběhl, což je škoda zvláště pokud se podíváme na letecké snímky z uplynulých 10 let, které zachycují výraznou proměnu místní zástavby. Plíživě tak mizí archeologické terény z většiny českých vsí, což je dáno zejména vlastnictvím většiny nemovitostí fyzickými osobami (nemusí platit ZAV), ale také nesystémovým přístupem památkové péče, jejímž sítem vesnice jaksi propadávají…
Kuča, K. 2000: Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha.
Hanuliak, M. 1986: K stavebno funkčnej interpretácijiobytného objektu z Chľaby, Archaeologia historica 11, s. 469-478.
Mencl, V. 1980: Lidová architektura v Československu, Praha.
Nekuda, V. 2007: Středověká vesnice na Moravě, Brno.
http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=586 http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=457
- Veřejné prostory ve středověku
11. 6. 2014 - David Merta - Kostel Povýšení sv. Kříže ve Valči
9. 6. 2014 - David Merta - Počítačová podpora XIII
3. 6. 2014 - David Merta - Setkání v Josefovském údolí 2014 (v areálu TMB u huti Františky)
28. 5. 2014 - David Merta - Komise na ZAV při rekonstrukci náměstí Republiky ve Žďáru nad Sázavou
23. 5. 2014 - David Merta
- 2019 Leden (12), 2018 Prosinec (12), 2018 Listopad (19), 2018 Říjen (14), 2018 Září (1), 2018 Srpen (2), 2018 Červenec (2), 2018 Červen (3), 2018 Květen (1), 2018 Duben (2), 2018 Březen (2), 2018 Únor (3), 2018 Leden (2), 2017 Říjen (2), 2017 Září (2), 2017 Srpen (5), 2017 Červenec (5), 2017 Červen (5), 2017 Květen (4), 2017 Duben (5), 2017 Březen (5), 2017 Únor (6), 2017 Leden (8), 2016 Prosinec (9), 2016 Listopad (8), 2016 Říjen (11), 2016 Září (13), 2016 Srpen (13), 2016 Červenec (7), 2016 Červen (6), 2016 Květen (3), 2016 Duben (1), 2016 Březen (1), 2016 Únor (1), 2015 Prosinec (3), 2015 Listopad (5), 2015 Říjen (4), 2015 Září (1), 2015 Srpen (5), 2015 Červenec (4), 2015 Červen (2), 2015 Květen (2), 2015 Duben (6), 2015 Březen (2), 2015 Únor (3), 2015 Leden (9), 2014 Prosinec (3), 2014 Listopad (2), 2014 Říjen (6), 2014 Září (8), 2014 Srpen (3), 2014 Červenec (3), 2014 Červen (4), 2014 Květen (4), 2014 Duben (5), 2014 Březen (3), 2014 Únor (1), 2014 Leden (2), 2013 Prosinec (4), 2013 Listopad (4), 2013 Říjen (9), 2013 Září (5), 2013 Srpen (4), 2013 Červenec (5), 2013 Červen (9), 2013 Květen (5), 2013 Březen (3), 2013 Únor (4), 2013 Leden (2), 2012 Prosinec (1), 2012 Listopad (6), 2012 Říjen (5), 2012 Září (5), 2012 Srpen (2), 2012 Červenec (8), 2012 Červen (3), 2012 Květen (10), 2012 Duben (3), 2012 Březen (7), 2012 Únor (2), 2012 Leden (4), 2011 Prosinec (4), 2011 Listopad (3), 2011 Říjen (5), 2011 Září (2), 2011 Srpen (7), 2011 Červenec (2), 2011 Červen (4), 2011 Květen (9), 2011 Duben (5), 2011 Březen (2), 2011 Únor (3), 2011 Leden (6), 2010 Prosinec (4), 2010 Listopad (4), 2010 Říjen (8), 2010 Září (9), 2010 Srpen (8), 2010 Červenec (10), 2010 Červen (7), 2010 Květen (2), 2010 Duben (4), 2010 Březen (3), 2010 Únor (2), 2010 Leden (3), 2009 Prosinec (1), 2009 Listopad (3), 2009 Říjen (5), 2009 Září (9), 2009 Srpen (7), 2009 Červenec (14), 2009 Červen (9), 2009 Květen (8), 2009 Duben (10), 2009 Březen (13), 2009 Únor (14), 2009 Leden (5), 2008 Prosinec (7), 2008 Listopad (8), 2008 Říjen (6), 2008 Září (12), 2008 Srpen (8), 2008 Červenec (12), 2008 Červen (9), 2008 Květen (11), 2008 Duben (7), 2008 Březen (9), 2008 Únor (14), 2008 Leden (11), 2007 Prosinec (11), 2007 Listopad (11), 2007 Říjen (14), 2007 Září (5), 2007 Srpen (8), 2007 Červenec (12), 2007 Červen (6), 2007 Květen (8), 2007 Duben (6), 2007 Březen (5), 2007 Únor (7), 2007 Leden (8), 2006 Prosinec (1), 2006 Listopad (7), 2006 Říjen (7), 2006 Září (14), 2006 Srpen (7), 2006 Červenec (2), 2006 Květen (4), 2006 Únor (1), 2005 Prosinec (2), 2005 Listopad (2), 2005 Červenec (3), 2005 Červen (1),
