návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Drobný výzkum v augustiniánském opatství na Starém Brně

pátek  14. 2. 2014 – David Merta – skrýt článek

Minulý týden jsme měli možnost poprvé provádět archeologický výzkum v areálu kláštera augustiniánů na Starém Brně. Klášter, který byl založen roku 1323 královnou Eliškou Rejčkou, byl po násilném ukončení působení činnosti cisterciaček za josefínských reforem, předán k užívání augustiniánům. Ti měli svůj klášter u kostela sv. Tomáše (založen markrabětem Janem Jindřichem roku 1351). Tam pro změnu po jejich odchodu přesídlilo místodržitelství (Samek 1994, 183-193; Kuča 2000, 518-530; Foltýn a kol. 2005, 208-215; Severinová – Severin 2006).

Výzkum byl rozsahem malý. Jednalo se o archeologické vyhloubení výkopu pro betonový základ sochy ve východní části jižního křídla bývalého ambitu. Předpokládali jsme, že přinejmenším narazíme na pozůstatky primární podlahy. To se ovšem nestalo. Zachycena byla jiná podlaha, respektive její maltové lůžko, které náleželo nějaké úpravě ze 17. nebo 18. století. V úrovni, kde se měla nacházet zmíněná původní podlaha (přibližně 0,7 m pod dnešní podlahou ambitu, tato úroveň je dochována v sousedící neogotické kapli, která využila nejvýchodnější části jižního ramene ambitu), byla pouze vrstva stavební suti, která pokračovala do větší hloubky (cca 1,2 m pod úrovní současné podlahy). Celá situace vyvolává otázku, co vedlo k takovému zvýšení komunikačních úrovní i prostoru rajského dvora. Ten je ještě o 0,3 m výše než dlažba ambitu, což znamená, že jeho úroveň se zvedla o více než 1 m. Jedná se o cca 500 kubíků navážek, převážně stavební suti. Ta zcela jistě pochází z asanovaných klášterních staveb – ambitu, který je ve své dnešní podobě výsledkem stavebních úprav z konce 19. století a asi západního a severního křídla kvadratury, která již také neexistují. V obou případech se zjevně jedná o doklad úpadku staveb primárního středověkého kláštera po fatálním poškození za švédského obléhání Brna roku 1645 a zvláště po té, co byl postaven jižně basiliky nový konvent barokní.

Literatura: Foltýn, D. a kol. 2005: Encyklopedie moravských klášterů; Kuča, K. 2000: Brno. Vývoj města, předměstí a připojených vesnic; Severinová, J. – Severin, K. 2006: Oprava starobrněnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie v letech 1885-1903. Památková péče na Moravě 11, 79-96; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek A/I.

ilustrační
foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english