návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Výzkum před Janáčkovým divadlem v Brně IV

pondělí  25. 2. 2013 – Václav Kolařík – Petr Holub – David Merta – skrýt článek

Archeologický výzkum doprovázející budování jámy pro podzemní garáže před Janáčkovým divadlem se ze severovýchodního koutu přesunul před budovu divadla, kde se na samém začátku podařilo zachytit a vyzkoumat vápenku ze 13. století. Jak již bylo zmíněno v souvislosti s vápenkou i posléze odkrytým suterénem shořelého dřevohliněného domu byly archeologické situace ze 13. století částečně poničeny mohutným a rozlehlým výkopem, o němž bylo spekulováno, že se jedná o hliník cihelny. Spekulace ohledně hliníku a nálezu k němu patřící cihelny trvají nadále. Jinou cihelnu se však podařilo zachytit při západním okraji této exploatační jámy. Lépe řečeno nejedná se o cihelnu, ale o „cihelničku“, protože pec, která se spolu s tahovým kanálem dochovala, má rozměry 1,7 x 1, 8 m (to je přibližně 6 x 6 stop), což je „velmi“ málo. Dochovala se vnitřní konstrukce tvořená čtveřicí pasů vyzděných z maloformátových cihel (24 x 12,5 x 4,5 cm; Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010) a pět průduchů. Z maloformátových cihel byl vytvořen i rošt, na němž byly patrné otisky plochých střešních tašek s háčky(k pálené krytině v Brně např.: Holub – Merta – Peška – Zůbek 2006). Můžeme tedy předpokládat, že cihelna byla specializována na výrobu střešní krytiny, jejím provozovatelem by tedy byl cihlář krycí – tegularius (k problematice středověkého cihlářství naposledy souhrnně Krajíc 2008). Předpecní/manipulační prostor zničil zmíněný hliník. Pec pálila krytinu někdy ve druhé polovině 13. století. V současnosti se jedná o pátou, respektive šestou cihelnu nebo její relikt odkrytý v rámci brněnské středověké aglomerace (dvě cihelny z 15. století ze Žerotínova náměstí, cihelna z konce 14. století z Králova Pole, středověká cihelna z výzkumu doprovázejícího výstavbu ČSOB na České a teoreticky jedna cihelna z minoritského kláštera, která zakončila svou funkci jako vápenka, viz: Holub – Merta – Zůbek 2006; Merta – Merta 2001). Brno se tak řadí k aglomeracim s největším počtem archeologicky zkoumaných středověkých cihelen. O vápenkách nemluvě.

Literatura:
Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010; Holub, P. – Merta, D. – Peška, M. – Zůbek, A. 2005: K vývoji pálené střešní krytiny v Brně (na základě archeologických nálezů). Svorník 3/2005, 251-256; Holub, P. – Merta, D.– Zůbek, A. 2006: Cihlářská a vápenická pec na ulici Božetěchova v Brně – Králově Poli, Archaeologia technica 17, 45-51; Krajíc, R. 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4; Merta, D. – Merta, J. 2001: Středověká cihelna v Brně „Na leči“. AH 26/01, 221-226.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english