návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Hostinský dům sv. Jana Evangelisty v minoritském klášteře v Brně

čtvrtek  27. 9. 2012 – David Merta – skrýt článek

Při výzkumu doprovázejícím rekonstrukci ulice Orlí se v úrovni základů podařilo alespoň částečně dokumentovat jednotlivé stavby tvořící uliční frontu a to jak na straně severní, tak i jižní. Bylo tomu tak i v případě Hostinského domu sv. Jana Evangelisty někdy označovaného jako Stará fara. Jedná se o jednotraktovou budovu, která se nachází v jihovýchodním koutě areálu minoritského kláštera, tedy v severní frontě ulice Orlí. V literatuře se bez bližšího vysvětlení uvádí, že stavba je ve své podstatě středověká (Svoboda – Černoušková 1994). V blíže neurčené době byla stavba přebudována na Hostinský dům sv. Jana Evangelisty. K jeho významnému poničení došlo za švédského obléhání Brna roku 1645 (stavba bez krovů je dobře vidět na vedutě Brna od H. B. Beyera a H. J. Zeissera z roku 1650). Dům byl kolem roku 1672 opravován, další opravy a úpravy pak zřejmě následovaly v první třetině 18. století. V 70. letech minulého století byl suterén domu adaptován pro potřeby vinárny Baroko. V průběhu výzkumu se podařilo odkrýt podstatnou část jižní stěny domu v úrovni terénu. Ukázalo se, že stavba v sobě obsahuje substrukci vrcholně středověkého zděného domu ze druhé poloviny 13. století. Jednalo se o okapově orientovaný dům, jehož byl východní díl/polovina byla podsklepena (původní sklep se stal základem pro dnes dvoudílný sklep na půdorysu takřka celého domu, jenž je valeně zaklenut). Primární sklep byl plochostropý, polozahloubený. Horizontální členění pater odpovídající polozahloubenému sklepu si podržela stavba po celou dobu své existence, tedy až do současnosti. Centrálně byl vyzděn vstup z maloformátových cihel (25 x 12 x 4,5 cm), ke kterému byl následně vyhlouben výkop, do nějž měla být vyzděna vstupní šíje (k použití těchto cihel a jejich dataci ve středověkém Brně viz Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010). Ta však realizována nebyla, vstup byl vzápětí zazděn a výkop pro šíji zasypán. Ze zásypu, který měl charakter planýrky shořelé dřevohliněné stavby, byla vyzvednuta keramika datovaná do poslední třetiny 13. století. Teoreticky lze uvažovat o dřevohliněných patrech této stavby, která se stala obětí požáru. Těch je pro období kolem roku 1300 v Brně doloženo několik. V této době měl být požárem vážně poškozen i minoritský konvent. Pod východní stěnou dnešního domu bylo odkryto západní nároží stavby ze sousední, východně položené parcely bývalého domu Orlí 19. I v tomto případě se jedná o stavbu, kterou můžeme položit do závěru 13. století. Tento dům však byl do ulice orientován štítově. Pozůstatky sklepů dalšího domu byly odkryty ještě východněji, takřka při Měnínské bráně. Tato stavba má také středověký původ. Máme tedy doloženy nejméně tři domy tvořící severní stranu uliční čáry ve spodní části ulice Orlí. Další stavby lze s největší pravděpodobností očekávat v západní části uliční fronty, blíže k ulici Minoritské. Dokládá je několik zlomů ve fasádě jižního křídla malé kvadratury kláštera. Jejich pozůstatky zřejmě dokládá i dispoziční nepravidelnost tohoto křídla. Na již zmiňované vedutě Brna od H. B. Beyera a H. J. Zeissera jsou zde v zástavbě patřící klášternímu areálu v západní části při ulici Orlí patrné dva štítově orientované trakty, které bychom také mohli považovat za pozůstatky některého ze starších domů. Za zmínku pak stojí i to, že na vedutě není vyobrazena malá kvadratura, ta tedy vznikla až někdy v průběhu úprav areálu na sklonku 17. století. Všechny doložené i hypotetické stavby/domy nebyly zcela jistě součástí nejstaršího areálu minoritů. Do majetku kláštera se dostaly pravděpodobně až někdy ve 14. nebo 15. století. Podařilo se tak alespoň částečně rekonstruovat nejstarší topografii severní části ulice Orlí a vymezit i původní areál minoritského kláštera, jehož rozloha byla na sklonku 13. století oproti dnešku takřka poloviční. Hostinský dům sv. Jana Evangelisty byl vystavěn na místě staršího a hlavně menšího vrcholně středověkého domu, jenž byl okapově orientován. Dvoudílný dům na obdélném půdorysu dosahoval rozměrů cca 12 x 6 m. Někdy v pozdním středověku nebo renesanci došlo k jeho asanaci spolu se sousedním domem na Orlí 19. Na mírně pozměněné parcele pak byl vystavěn dům dnešní dispozice. Zmíněná veduta H. B. Beyera a H. J. Zeissera zobrazuje stavbu v dnešním rozsahu. V roce 1672 tak zřejmě došlo pouze k opravám a úpravám vyvolaným poškozením za švédského obléhání roku 1645. V klášteře samotném pak probíhaly rozsáhlé stavební akce na počátku 18. století, za kvardiána Barnabáše Freisla (Foltýn a kol. 2005, 170-171), kdy byla nově vystavěna malá kvadratura a areál tak v podstatě získal svou dnešní podobu.

Literatur: Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010; Foltýn a kol. 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů; Svoboda, A. – Černoušková, D. 1994: Brno. Historická mapa podzemí.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english