návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Kostel sv. Martina v Dolních Loučkách

čtvrtek  23. 8. 2012 – David Merta – skrýt článek

První zmínka o Loučkách se váže k roku 1236, kdy byl majitelem vsi jistý Hartleb, jenž se po ní psal. Jinak byl rodem pánů z Deblína. V letech 1292 až 1303 loučky patřily Budiši a jejímu synovi Vítkovi de Luczka. V následujícím období vesnice s hradem patřila pánům z Kunštátu, v letech 1502 až 1519 byla vesnice připojena k lomnickému panství. Pak se dostala do majetku kláštera cisterciaček z Porta Coeli. K tišnovskému panství náležela i po zrušení kláštera až do konce patrimoniální správy (Samek 1994, 396; Hosák 2004, 339).

Kostel sv. Martina v Dolních Loučkách představuje typický vesnický kostel postavený kolem poloviny nebo před polovinou 13. století. Bohumil Samek (2004, 396-397) předpokládá, že kostel má tři základní stavební fáze: nejstarší je loď, pak měla být vystavěna věž a naposledy presbytář se sakristií. Podobně Dobroslav Líbal zpochybňuje originálnost umístění západního portálu, který považuje za dílo 60. let 13. století, věž klade do pozdní gotiky (Líbal 2001, 81). Zřejmě předpokládá, že portál byl přenesen ze západního průčelí lodi (teoreticky by se mohlo jednat i o portál jižní). Na kostele je nepřehlédnutelný vliv tzv. cisterciácké tišnovské stavební huti. Je patrný na architektonických článcích – především západní portál, i na vlastní stavbě – polygonální presbytář, který je velmi podobný presbytáři v jižní části transeptu konventního kostela v Porta Coeli. Dle našeho názoru kostel představuje stavbu postavenou v jedné stavební fázi. – hranolová věž (lze se tak domnívat z jejího napojení na kostelní loď) se vstupním portálem, loď i již zmíněný odsazený polygonální presbytář. Vzhledem k tomu, že na kostele jsou patrná místa s opadanou omítkou a naopak nejsou patrné stopy po odvlhčení, můžeme očekávat, že k sanaci vlhkého zdiva dříve nebo později dojde. Je tedy potřeba tyto práce zachytit, aby bylo možné ověřit výše prezentovanou hypotézu o stavebním vývoji kostela.

Literatura:Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské; Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek.

ilustrační
foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english