Proč je zajímavý hrad v Dalečíně? Z několika důvodů. Jedná se o malebnou ruinu splňující představy romantikovi. V rámci těchto představ byla i citlivě zrevitalizována. Vlastní hrad je učebnicovým příkladem hradu s plášťovou zdí. A nakonec asi to nejdůležitější – výstavba hradu i jeho existence jako rezidenčního sídla byla velmi krátká. Domnívám se, že celá stavba vznikla v průběhu necelého desetiletí a později už s ní nikdo nic zásadního neprováděl. Stavebníkem byl majitel tehdy nově vzniklého panství v enklávě Pernštejnů - Vznata z Tasova, jenž měl za manželku Kláru, vdovu po Štěpánovi z Pernštejna. Stalo se tak někdy po roce 1349, o deset let později je již Vznata mrtev a panství se vrací Pernštejnům. Na dochovaném hradním zdivu není patrná více než jedna stavební fáze (pomineme-li konzervační práce). Na některých místech dokládají velmi pěkně provedené šmorce, že stavebník plánoval další stavební etapu, na kterou už nedošlo. Krátká existence plnohodnotného rezidenčního sídla, které navíc nebylo nikdy dostavěno, nám přináší několik zajímavých architektonických detailů. Jedná se především o otvory oken, vstupů a odkládacích nik. Vše je provedeno velmi prostě, okna ani vstupy nebyly nikdy opatřeny ostěními, respektive portály. Podobně i odkládací niky jsou vyzděny z „lomového“ zdiva. Pouze v záklencích oken se dochovaly hrubé omítky. Zdivo pláště v sobě neobsahuje kapsy po lešení. Naopak trámové kapsy podlah jsou poměrně mohutné a dobře dochované. Další zajímavostí je fakt, že ač je v celku dochováno obvodové zdivo jádra hradu v délce asi třiceti metrů a v rozsahu přízemí a nejméně dvou pater, není zde žádná příčka. Jednalo by se tedy o tři nad sebou ležící prostory, jejichž délka by byla přinejmenším třicet metrů, což asi není reálné. Můžeme tak hypoteticky uvažovat o konstrukcích dřevěných nebo hrázděných. Teoreticky si takto stavěné lze představit i ostatní stěny hradních staveb krytých zvenčí kamenným pláštěm. Hrad představuje časově dobře zařaditelnou stavbu, která díky své krátké rezidenční funkci (té možná ani nikdy plnohodnotně nedosáhla) velmi pěkně vypovídá o stavebních postupech tohoto typu šlechtické architektury v době kolem roku 1350.