Dnes nejvýznamnější stavbu této brněnské předměstské čtvrti (dochovanou stavbu) představuje kostel sv. Tomáše, který patřil augustiniánskému klášteru. V klášterních budovách sídlilo později Místodržitelství, dnes Katastrální úřad (severní část, prelatura) a Moravská galerie (jižní část). Kostel sv. Tomáše zůstal církvi. Nejstarší prameny, které ke čtvrti máme pochází z roku 1348, tedy z doby před založením kláštera markrabětem Janem Jindřichem v roce 1350. V té době bylo před Běhounskou branou 6 domů, 2 přímo v parkánu. Dalších 13 domů stálo při cestě na Tišnov a Svitavy. Byly zde lázně, 2 domy patřily kovářům, 1 dům vlastnil kolář a bratři Kislinkové zde měli dvorec. Nemovitost zde vlastnil i celník Beiglin. Dům patřící kováři Reicherovi dal později základ dvorci Jakuba Schwerzera (ten měl velké polnosti za Ponávkou, jeho jméno zřejmě dnes nesou Černá Pole).

První přímá zmínka o stavbě augustiniánského kláštera pochází z roku 1356 (odpustky těm, kdož přispějí na stavbu). O dva roky později je stanoveno, že v klášteře nemá být méně než 42 bratří. Předpokládá se, že prvně byl vystavěn konventní chrám, zasvěcený P. Marii a sv. Tomášovi. Doposud se spekulovalo o tom, kde stál původní konvent…Dnešní je až záležitostí barokní velkolepé přestavby v letech 1732 až 1749. V roce 1783 byl zánovní klášterní areál postoupen eráru - Místodržitelství.

V současné době probíhají dva záchranné archeologické výzkumy, které mohou značnou měrou přispět k poznání o vývoji topografie místa před výstavbou kláštera i k jeho samotným stavebním počátkům. Ten větší, dlouhodobější výzkum, probíhá při rekonstrukci Moravského náměstí. Zatím se jedná o předzkoumávané trasy kanalizace jižně kostela a před jeho západním průčelím. Zjištění jsou více než slibná. Podařilo se zde zachytit pozůstatky suterénů 2 dřevohliněných domů z poloviny 13. století a základy domu zděného, postaveného kolem roku 1300. Přinejmenším zděná stavba musela ustoupit novostavbě kostela. Lze předpokládat, že domy patřily k zástavbě při západní straně cesty od Běhounské brány. Velmi zajímavé je také zjištění dosud neznámého hřbitova, mladšího než dřevohliněná zástavba, ze kterého bylo vyzvednuto na 20 nebožtíků. Menší výzkum doprovází rekonstrukci povrchu nádvoří bývalé prefektury. Zde se podařilo zachytit základy bývalého traktu prelatury, který známe jak z plánů pro barokní novostavbu, tak i z vedut města ze 17. století.Z tohoto traktu se dodnes dochovala trojice sklepů, nacházející se pod nádvořím. Zřejmě se podařilo objasnit, proč byl bývalý trakt vyosen mírně k západu. Vysvětlení podává suterén zděného vrcholně středověkého domu (kolem 1300), který je dodnes zachován v nejjižnějším ze sklepů. Můžeme předpokládat, že se jedná o některý z předměstských domů, který byl augustiniánům darován do počátků jejich brněnského působení v letech 1350 až 1356. Zřejmě se jednalo o původní augustiniánský dům, v němž žili do doby, než postavili základní části kláštera – dormitář a refektář. Později se stal základem budované prelatury. Dům vzhledem k svému umístění patřil k východní straně zástavby při cestě od Běhounské brány. Postupně se tedy zaplňuje prostor Čtvrté čtvrti předměstské (Quartum quartale extra civitatem, Ultima quartale ante portam Cursorum) a jako mozaika se skládají nejstarší stavební dějiny augustiniánského kláštera, které jsou mírně jiné, než se myslelo (to platí i pro jednoho autora těchto řádků)…