Zpracování terénní dokumentace pomoci aplikace STRATUM
Databáze STRATUM
Metodika na přelomu 80. - 90. let
Na přelomu 80. a 90. let proběhla „malá revoluce“ v oblasti metodiky, tedy především dokumentace nálezových situací. Po určitých nábězích v letech 1989 a 1990 byla v r. 1991, na Moravě poprvé, zásluhou R. Procházky a v součinnosti s J. Frolíkem z AÚ ČSAV v Praze uzpůsobena terénní dokumentace britskému modelu tzv. formulářové či kontextuální archeologie označované jako "Harrisova stratigrafická metoda". Jednotlivé stratigrafické jednotky se zde označují nezaměnitelnými čísly v rámci numerických řad, což vytváří předpoklady optimální vazby mezi movitými nálezy, písemnou a grafickou dokumentací. Zatím však ještě nedocházelo k převodu terénních písemných záznamů do databázové podoby a archeologické nálezy byly číslovány v rámci řady inventárních čísel přidělené Muzeem města Brna.
První pokusy o databázové zpracování (1993-1997)
Počínaje rokem 1993 byly zahájeny první pokusy o elektronické zpracování terénní dokumentace zaznamenané metodou kontextuální archeologie. Nejprve byly formuláře přepisovány do textového editoru T602, což se dlouhodobě ukázalo jako zcela neefektivní. V letech 1993 až 1996 byly proto používány jednoduché databáze (kartotéky) v software K602 vytvořené R. Zatloukalem. V rámci každého výzkumu byly vytvořeny soubory pro jednotlivé druhy stratigrafických jednotek. Tato jednoduchá kartotéka byla uzpůsobena hlavně pro tiskové výstupy do nálezových zpráv a jednoduché vyhledávání, práce s tímto programem však byla velice problematická a dlouhodobě neperspektivní. V letech 1993/1994 byl sice učiněn diplomandem P. Švehlou z VUT Brno slibný pokus vytvořit skutečnou databázi stratigrafických jednotek v prostředí FoxPro 2.0, ke škodě věci však zůstal tento pokus těsně před dokončením zcela nevyužitý. V roce 1996 byl Markem Peškou vytvořen jeden databázový soubor obsahující šest tabulek jednotlivých stratigrafických jednotek (uloženina, výkop, styková plocha, zeď, dřevo), čímž se započal vývoj vlastní aplikace v prostředí MS Access 2.0. Ke konci roku 1996 a počátkem roku 1997 byly postupně do tohoto souboru přidány nově vytvořené tabulky určené k evidenci archeologických akcí, obrazové i fotografické dokumentace, inventáře nálezů, struktur a zkoumaných ploch. Tak byl položen základ vývoje databáze obsahující v jednom souboru všechny záznamy (informace) vázané k jednotlivým archeologickým akcím. První verze databáze byla nazvána Kontext 1.0 makro.
Při výzkumech společnosti Archaia byl od založení brněnského pracoviště v roce 1997 kladen důraz na standardizaci metodiky exkavace a zpracování všech archeologických výzkumů. Pracoviště zde mělo na co navazovat. Již od počátku devadesátých let byla v Brně při výzkumech a jejich vyhodnocování používána tzv. „Harrisova stratigrafická metoda“ a jako metodický podklad byl od roku 1991 používán, britský manuál, přeložený a upravený původně J. Frolíkem z AÚ ČSAV Praha a v 90. letech několikrát inovovaný. Grafickou a částečně i obsahovou úpravou prošly v průběhu 90. let několikrát i formuláře stratigrafických jednotek. Na pracovištích AÚ ČSAV v Brně a ÚAPP Brno byla tato forma dokumentace používána pouze úzkou skupinou pracovníků (R. Procházka, R. Zatloukal, D. Merta, M. Peška), a to převážně na terénních výzkumech ve městech (Brno, Jihlava, Uherské Hradiště, Jemnice atd.). Jednou z pohnutek k založení brněnského pracoviště společnosti Archaia v roce 1997 byla proto i snaha o sjednocení metodiky a vytvoření standardu pro archeologický výzkum v rámci jedné organizace, resp. pracoviště. Tento záměr se podařil a od roku 1997 do roku 2000 byl v rámci pracoviště používán pozměněný manuál z 90. let. Jelikož metoda formulářové archeologie je uzpůsobena zpracování většího množství terénních informací, byla s rozvojem výpočetní techniky v devadesátých letech snaha tyto informace elektronicky zpracovávat. První pokusy byly učiněny již na ÚAPP Brno v roce 1993 (viz výše), ale informace z jednotlivých výzkumů byly po celou dobu zaznamenávány a archivovány v oddělených databázových souborech v rámci SW ACCESS 2.0. Od vzniku pracoviště Archaia byly všechny informace zaznamenávány do jediného databázového souboru Kontext 2.0 vytvořeného v rámci programu ACCESS 2.0. Řídícími informacemi od té doby zůstávají čísla akcí, jejichž řada začíná každý rok vždy znovu od jedničky (1/97 až X/97; 1/98 až X/98) Databáze používaná v letech 1997 až 2000 obsahuje základní údaje o výzkumu a informace s přímou vazbou na terén, zejména evidenci stratigrafických jednotek a stratigrafických vztahů nálezů, kreseb a fotodokumentace. V roce 1998 k těmto informacím přibyla i tabulka interpretačního charakteru – vyšší struktury, později přejmenovaná na svazky stratigrafických jednotek. Vytvořená databázová aplikace měla na svou dobu komfortní uživatelské prostředí pro záznam, vyhledávání a tisk jednotlivých údajů, všechny tabulky byly spojeny v tzv. relačním databázovém modelu, který zajišťuje soudržnost dat.
Databáze STRATUM
V letech 1999 až 2000 byla v rámci občanského sdružení Archaia ustavena pracovní skupina, která měla za úkol sjednocení poněkud odlišné brněnské a pražské metodiky. Výsledkem této téměř dvouleté práce byl nový terénní manuál a společná verze databáze nazvané STRATUM. Kromě zavedení termínu svazky stratigrafických jednotek bylo patrně nejradikálnější změnou nahrazení stratigrafických jednotek zeď a dřevo novým typem nazvaným konstrukce (zděná, dřevěná…) a konstrukční prvek. V současnosti databáze, pracuje v prostředí MS Access 2000, má přátelské uživatelské prostředí umožňující pohodlný záznam, vyhledávání a tisk. Všechny informace, zaznamenané celkem v 17 tabulkách, jsou logicky propojeny v relačním datovém modelu. V současnosti existují dvě verze databáze starší „brněnská“ a „pražská“ z roku 2003. „Pražská“ verze byla upravena na základě požadavků kolegů z Archeologického oddělení Národního památkového ústavu uzemního pracoviště v Praze. V rámci aplikace Stratum je vytvořen i export dat do programu ArchEd 1.0, určeného k vyhodnocení stratigrafických vztahů. Na brněnském pracovišti je databáze přístupná v rámci počítačové sítě a data všech akcí od roku 2000 jsou uložena v jediném souboru. Nutno přiznat, že i když kompletní databáze v současnosti obsahuje na stopadesát tisíc položek, je prozatím využívána zejména k evidenci, která je úzce spojena s tvorbou nálezových zpráv. U řady dat z nedostatku času nedochází k úplné verifikaci popřípadě doplnění v rámci fáze zpracování, a z dynamických nástrojů se prozatím používá pouze jednoduché vyhledávání, případně export do programu ArchEd. Při terénních výzkumech společnosti Archaia Brno je snaha uplatňovat britskou metodu „single kontext“ v kombinaci s dokumentací řezů, ne vždy to však okolnosti umožní. Písemná terénní dokumentace, jak již bylo zmíněno výše, je realizována prostřednictvím formulářů.
Článek v Industrial Archaeology Review
23. 04. 2024 – Hynek Zbranek – zobrazit
