Nález novověkých pohřbů v dřevěných rakvích v kryptě pod kostelem sv. Jakuba v Brně

Od června 2012 je pro veřejnost zpřístupněna krypta pod západní čtvrtinou kostelní lodi sv. Jakuba a společně s ní také podzemní prostory někdejších kostnic v jihozápadním sousedství kostela. Instalována zde byla expozice věnovaná způsobu pohřbívání na svatojakubském hřbitově, který fungoval kolem chrámu od 13. století do roku 1785. Expozice je výsledkem projektu, jehož iniciátorem byl Magistrát města Brna.

Stejně jako kostnice byla také krypta zaplněna lidskými kosterními ostatky. V minulosti sem byly umístěny zřejmě ze zrušených částí hřbitova. Nejdříve tedy muselo být přistoupeno k jejich vyklizení. Prováděli ho pracovníci stavební firmy za odborného dohledu archeologů. Přemístěno bylo celkově 150 m3 lidských kostí.

Pod kosterními ostatky byly „ukryty“ dřevěné rakve. Ač se dala přítomnost pohřbů v rakvích v kryptě předpokládat, projekt s ní nepočítal. Jejich „objev“ byl pro laickou veřejnost do jisté míry senzací. Staly se také vděčným tématem médií. Aby však mohl být projekt realizován, musely být rakve z prostoru krypty „odstraněny“. Událo se tak prostřednictvím odborně vedeného archeologického výzkumu, který zajistila společnost Archaia Brno, o.p.s. Předcházela mu dokumentace zachovalého stavu rakví pomocí 3D-skeneru.

Podmínky výzkumu byly velice specifické už z důvodů technických parametrů. Je nutné si uvědomit stísněné prostory krypty, vlhkost a prašnost prostředí. Pracoviště bylo osvětlováno přenosnými zdroji světla. Musela být dodržována určená pravidla, aby byla zaručena bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), v daném prostředí posílená opatřením provádět mikrobiologický rozbor. Poměrně napjatý byl také harmonogram prací, aby nebyl výrazně narušen průběh projektu. Rakve byly natěsnány na poměrně malém prostoru. Pohyb mezi nimi často vyžadoval vysokou míru fyzické obratnosti. Terénní část archeologického výzkumu provedl čtyřčlenný tým odborných pracovníků společnosti Archaia v období od 20. října do 15. listopadu 2011.

Ve zkoumaných prostorách krypty bylo uloženo 24 pohřbů v dřevěných rakvích. Velká část byla v důsledku úložných podmínek ve velmi špatném stavu. Některé tvořily v podstatě jen „hromádky“ dřevěných fragmentů a lidských kostí. Na základě dendrochronologických analýz je možné rakve datovat do 18. století. Až na jedinou výjimku nesly jejich korpusy stopy malované výzdoby. Vyzvednuto a antropologicko zkoumáno bylo 23 jedinců. Kosterní ostatky jednoho z pohřbů byly zničeny již v minulosti. Jednalo se o 16 dospělých (8 mužů, 6 žen, 2 neidentifikovaní) a 7 dětí (jedno zemřelo ve věku 6,5 měsíce prenatálního života). Z výbavy pohřbených se zachovaly relikty jejich oděvu a obuvi. Doplňkovou pohřební výbavu tvořily především růžence. Dále bylo vyzvednuto několik křížků a textilních škapulířů.

Krypta byla zaplněna lidskými kosterními ostatky.

Vyklízení prováděli pracovníci stavební firmy.

Pod touto hromadou ostatků při vstupu do krypty byla „ukryta“ většina rakví.

Byla sestavena konstrukce, aby nebyly rakve při vyklízení poničeny.

Relikty rakví při vstupní části do krypty.

Relikty rakví v jižní spojovací chodbě.

3D-skenování rakví.

Pracovní tým. Zleva: antropolog A. Slavíková, archeologové V. Kolařík, A. Zůbek, P. Staněk.

Ilustrační záběr pracoviště.

Pořizována byla fotodokumentace…

…a videozáznam.

Pro rychlý postup byla nutná dělba a koordinace pracovních úkonů…

…a spolupráce

Dílčí záběr pracoviště.

Velice náročná byla preparace kosterních ostatků…

Vyžadovala trpělivost…

…a fyzickou zdatnost.

V. Kolařík odebírá víko jedné z rakví.

Jednotlivé konstrukční prvky rakví byly pečlivě dokumentovány.

Pro vybrané konstrukční prvky byly na místě sestaveny transportní přepravky.

Prvky byly do nich pečlivě fixovány.

Rakve byly zdobeny malbami.

Častým motivem byl krucifix.

Relikty dětské rakvičky.

Některé z rakví byly vybaveny železnými úchyty.

Nebožtíci byly do rakví uloženi v natažené poloze na zádech.

Stav zachování kosterních ostatků byl rozdílný.

Velice často byly ostatky rozloženy na „kostní moučku“.

Zřejmě relikt textilní úpravy rakve.

Textilní punčochy jednoho z nebožtíků.

Kožená bota.

Textilní škapulíř.

Zřejmě část dalšího exempláře.

Dřevěný růženec.

Křížek z růžence.

Další exemplář.

Nejzachovalejší z rakví byla vybrána pro celkové restaurování.

Byla přemístěna na sestavené máry…

…řádně ukotvena...

…a přenesena do laboratoře.

Samotnému výzkumu rakve předcházelo vyšetření na CT (foto J. Knorr).

Jeden z výsledků vyšetření na CT.

Další z výsledků vyšetření na CT.

Samotný výzkum pohřbu již probíhal v laboratorních podmínkách.

V rakvi byly kosterní ostatky asi osmileté dívky.

Zrekonstruovaná rakev.