Agricola Kolloquium Annaberg 2007

Ve dnech 21.-23. 6. 2007 se v rámci mezinárodního projektu Agricola konala v saském městě (dvojměstí) Annaberg – Buchholz montánně historická konference, jejímž spojujícím prvkem je život a zejména dílo renesančního jáchymovského lékaře Georga Bauera. To bylo zčásti jistě poprávu, ale zčásti jistě účelově, pojato jako evropské technické a kulturní dědíctví a pilíř mnohaletého stejnojmenného projektu. Toho se účastní několik stran: Němci, Španělé a Francouzi. Výsledkem, kromě výměny informací a zkušeností, popřípadě výměny výzkumných a studijních metod, byla grandiózní stavební rekonstrukce stoupy poháněné vodním kolem, ságrovací pece a hutnické pece s dvěma měchy, přesně podle agricolových vyobrazení. A nejen to; tato zařízení byla úspěšně uvedena do provozu.
Češi v projektu nefigurují, avšak díky dlohodobě udržovaným kontaktům se našemu pracovnímu a výzkumnému týmu podařilo proniknout alespoň mezi přednášející a seznámit účastníky evropského projektu s výsledky montánně archeologického studia Jihlavska ve středověku. Dík za to patří organizátorům podujetí, zejména kolegyni Andree Kramarczyk z nedaleké Saské Kamenice (Chemnitz).
Publikačním výstupem konference je mimořáddně obsáhlý sborník, shrnující práci na výstavbě uvedených zařízení a pak všechny vědecké studie, které co by referáty, zazněly na konferenci v Annabergu. Sborník má jedinou nevýhodu, že nevyšel tiskem, pouze v CD podobě. Hlavním redaktorem publikace a koordinátorem projektu je francouzský archeolog Philippe Andrieux.
Na konferenci bylo možno spatřit mnoho tváří, ve světě evropské historické montanistiky známých (např. Lothar Suhling, Francis Pierre, Marie-Christine Bailly-Maítre), na druhé straně se však zdá, že více bylo těch, které tam ke spatření nebyli. Montánně archeologické příspěvky tvořily výraznou menšinu. Pro nás byli značným překvapením kolegové španělští, kteří presentovali dlouholeté studium pozůstatků hornictví a zejména hutnictví v podobě pyrotechnologického odpadu v oblasti Riotinto (Juan Manuel Pérez López), kde byly drahé kovy těženy od mladšího pravěku, v antickém období, v době arabské konquisty, ve středověku, novověku a průmyslová velkotěžba, která je příčinou ohrožení starších montánních památek, zde pokračuje dodnes. Španělé předvedli na konferenci jednoznačně nejkoncepčnější přístup ke studiu typologie, k funkčnímu a snad i chronologickému rozlišení pozůstatků pecí a výhní, dále strusek, slitků a technologické keramiky.
Saské Krušné hory a Podkrušnohoří patří ke kolébkám evropské středověké těžby a hutnictví rud, provozované zde zhruba od 12. století (viz literatura). Město Annaberg samotné lze vřele doporučit pro jaoukoliv formu návštěvy. Je ukázkovým příkladem pozdně středověkého hornického centra saského Podkrušnohoří s poměrně dobře zachovaným historickým jádrem. Už na první pohled je patrné, že hornická historická tradice dává tamnímu regionu svébytný ráz a je cílevědomě rozvíjena. Navíc kdo by odolal možnosti, zahlédnout známý iluminovaný pozdně gotický oltář s hornickými výjevy na téma založení Annabergu, umístěný ve farním kostele sv. Anny. Návštěvník může shlédnout hornické museum a pochopitelně sfárat do zpřístupněného dolu s vkusně pojatými částmi z období pozdního středověku až novověku. Kdo by chtěl zvážit cestu do nedalekého Frohnau, může spatřit funkční hamr z poloviny 18. století, nebo na důlním vláčku opět sfárat do podzemí. Kromě toho, Annaberg je jen kousek za hranicemi. Snad i proto je rozdíl v zacházení s hornickými tradicemi v saských a českých Krušných horách na první pohled tak výrazný. Samozřejmě v neprospěch české strany.

http://www.agricolaeurope.com/agricola_kolloquium_deutsch.html

Z programu konference
Prof. Anne-Francoise Garcon (Universität Paris I) - vom Bergbau zur Wissenschaft: das intellektuelle Konzept von G. Agricola, 1530-1556.
Dr. Gobain Ovejero Zappino (Riotinto Spanien) - Metalle und Bergbau im Südwesten der Iberischen Halbinsel: der geologische Faktor in der Bergbaugeschichte.
Bruno Ancel (Kulturamt L'Argentiere-La Bessée Frankreich) - das fünfte Buch der De Re Metallica von Agricola verglichen mit archäologischen Forschungsergebnissen.
Prof. Wolfgang Lorenz (Annaberg-Buchholz) - Hüttenwerke in der 1. Hälfte des 16. Jahrhunderts im Annaberger Raum.
Dr. Francis Pierre (Forschungszentrum SESAM Malzéville Frankreich) - die Bergbaupumpen von Thillot (18. Jahrhundert): Vergleich mit De Re Metallica.
Dr. Carvajal Quirós Juan Manuel (Spanien) - Artefacte und angewandte Techniken in den Schmelzöfen von Tharsi.
Prof. Dr. Juan Aurelio Perez Macias (Archäologe Universität Huelva Spanien) - Mineralien und Metallurgie in Riotinto bis zu 13. Jahrhundert.
Dr. Pierre Rostan (Geologisches Institut Thetis/Alpen Frankreich) - moderne Goldgewinnung mit Schmelzofentechnik (Französisch Guyana).
Petr Hruby (Archäologe, Stellv. Direktor ARCHAIA Brno, Tschechien) - mittelalterlicher Bergbau in Jihlava (Iglau, Tschechien): Montanarchäologische Forschungen 2002-2007.
Thierry Gonon (Frankreich) - die Metallurgie im Umfeld der Arbeiten Agricolas.
Joseph Gauthier (Frankreich) - Versuchstechniken mit Erzen im 16. Jahrhundert: das Beispiel der Silbererze.
Dr. Peter Hammer (Zschopau) - vom Erz zum Feinsilber zur Zeit Agricolas.
Prof. Lothar Suhling (Hockenheim) - von Scheidung der Metallen von irem Berg und Erzen mittels Quecksilber.
Dr. Juan Manuel Pérez López (Historiker, Riotinto Stiftung Spanien) - der Erzabbau als Ursache sozioökonomischer Konflikte in den Minen von Riotinto.
Dr. Hans-Henning Walter (TU Freiberg) - Farben und Metalle aus sächsischen Bergfabriken.
Alida Carloni Franca (Spanien) - die Erzgewinnung in Europa im 20. Jahrhundert.
Andrea Kramarczyk (Schlossbergmuseum) - Georgius Agricola und die Chemnitzer Kupfersaigerhütte.
Steffi Preißler (Bergakademie Freiberg) - Forschungen zur Vorbereitung der archäologischen Grabung am Standort der Chemnitzer Kupfersa.


Vybraná literatura saské montánní archeologie středověku
Dallmann, W. - Gühne, A. 1993: Archäologische Belege zur Frühzeit des Bergbaus und Hüttenwesens im Revier Freiberg/Sachsen. In: H. Steuer, U. Zimmermann (Hrsg.) Montanarchäologie in Europa. Sigmaringen 1993, 343-352.
Schwabenicky, W. 1982: Die mittelalterliche Bergbausiedlung auf dem Treppenhauer bei Frankenberg in Sachsen. Der Anschnitt 34, 1982, 42-45.
Schwabenicky, W. 1984: Archeologický výzkum středověkého hornického sídliště na Treppenhaueru u Sachsenburgu, okr. Heinichen (NDR), Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník. Brno.
Schwabenicky, W. 1988: Die mittelalterliche Bergbausiedlung auf dem Treppenhauer bei Sachsenburg (Kr. Hainischen), Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 32, 237-266.
Schwabenicky, W. 1991: …war einst eine reiche Bergstadt. Archäologische Forschungen zum hochmittelalterlichen Montanwesen im Erzgebirge und Erzgebirgsvorland. Mittweida.
Schwabenicky, W. 1992: Hochmittelalterliche Bergstädte im sächsischen Erzgebirge und Erzgebirgsvorland, Siedlungsforschung, Archäologie – Geschichte – Geographie 10, 195-210.
Schwabenicky, W. 1993: Archäologische Forschungen in mittelalterlichen Bergbausiedlungen des Erzgebirges. In: Steuer, H. – Zimmermann, U. (Hrsg): Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium „Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa“ in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990. Sigmaringen, 321-329.
Schwabenicky, W. 1996: Beziehungen zwischen Burgen und Bergbau im sächsischen Erzgebirge, Burgenforschung aus Sachsen 9, 9-29.
Schwabenicky, W. 1997: Hausbau in hochmittelalterlichen Bergbausiedlungen des Sächsischen Erzgebirges – Stavitelství vrcholně středověkých hornických sídlišť v saském Krušnohoří. In: Život v archeologii středověku. Praha, 568–578.
Schwabenicky, W. 2001: Schloss Sachsenburg. Denkmale im Landkreis Mittweida. Mittweida.
Schwabenicky, W. 2002: Der Hochmittelalterliche Bergbau bei Gersdorf, Gemeinde Tiefenbach (Lkr. Mittweida) und das Kloster Altzelle. In: Martina Schattkovsky und André Thieme (Hrsg): Altzelle. Zisterzienserabtei in Mitteldeutschland und Hauskloster der Wettiner. Leipzig, 161-180.
Schwabenicky, W. 2003: Der hochmittelalterliche Bergbau in und um Freiberg. In: Hoffmann, Y. – Richter, U. (Hrsg.): Stadt Freiberg. Beiträge. Band II, 433-443, 660.
Schwabenicky, W. 2005: Grubenhäuser und obenerdige Häuser in der wüsten Bergstadt Bleiberg bei Sachsenburg (Stadt Frankenberg/Sa) – Zemnice a nadzemní domy v zaniklém hornickém městě Bleibergu Sachsenburgu (město Frankenberg/Sa). In: Forum urbes medii aevi II. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 16.-18. 4. 2003. Brno, 6-15.
Schwabenicky, W. 2006: Die Wüste Bergstadt Bleiberg bei Frankenberg in Sachsen. In: In: Labuda, J. (ed): Montánna archeológia na Slovensku (25 rokov výskumu lokality Glanzenberg v Bansej Štiavnici). Medzinárodný seminár 7.9.-9.9. 2005 Banská Štiavnica – Starý zámok. Banská Štiavnica, 41-47.
Richter, U. 1994: Hochmittelalterliches Montanwesen im sächsischen Erzgebirge und seinem Vorland. Der Freiberger Raum. Der Anschnitt 46, 199

Reliéfní mapa Saska

Panorama Annabergu

Kostel sv. Anny - hornické motivy

Diskuse po referátu

Diskuse po referátu Francis Pierre

Annaberg - zpřístupněná štola

Frohnau - novověký hamr

Frohnau - Letzte Knappenschaft